Ruský tankový prapor dokáže zlikvidovat celý státní rozpočet
Rusko uspořádalo 9. května svou největší vojenskou přehlídku od konce sovětské éry. V souladu s tradicemi se Rudé náměstí zaplnilo nejnovější výzbrojí včetně tanku T-14 Armata.
A rovněž v tradicích oné éry začali obyčejní lidé rychle žertovat, když tank na přehlídce zůstal trčet na místě:
„Armáda má opravdu nevídaně ničivou sílu – jeden tankový prapor dokáže zlikvidovat celý ruský rozpočet!“
Vtip dal vzpomenout na doby Sovětského svazu, který vydával obrovské prostředky na armádu – jeden tank tohoto typu stojí v přepočtu asi 8 milionů dolarů.
Komentář v deníku Moscow Times pokračuje, že vojenské výdaje Kremlu nepochybně ohrožují ruský státní rozpočet, který už podkopal pokles cen ropy a západní hospodářské sankce.
A nevypadá to, že se bujaré vyhazování peněz zpomalí. V posledních měsících růst vojenských výdajů prudce zrychlil a překročil i ambiciózní plány vlády.
Rozpočet na tento rok, který Rusko představilo loni v létě, vychází z předpokladu, že ceny ropy zůstanou na hladině 100 dolarů za barel a roční růst hrubého domácího produktu dosáhne 2 a inflace 5 procent.
Ceny ropy se od té doby propadly, ekonomika se scvrkla a inflace dosáhla dvouciferných čísel. Ruská vláda akceptuje realitu pomalu – prezident Vladimir Putin podepsal opravený rozpočet až minulý měsíc.
Dobrá zpráva zní, že nový rozpočet je realističtější, protože omezuje výdaje v nominálních hodnotách o přibližně 2 procenta. Při nejméně 11rocentní roční inflaci se jedná ve skutečnosti o přibližně 8procentní redukci plánovaných výdajů.
Nutno dodat, že nízké ceny ropy a zpomalení ekonomiky podkopaly příjmy rozpočtu, takže jeho schodek stoupl z 0,5 procenta na asi 3,75 procenta HDP.
To je velký problém, protože Rusko má sice velmi malý státní dluh v cizích měnách, ale kvůli západním sankcím si nemůže půjčovat na světových finančních trzích.
Ruská vláda proto může financovat svůj deficit jen z vlastního rezervního fondu, který má tlumit ekonomické šoky.
Ten může udržet schodek ve výši 3,7 procenta necelé dva roky, než se Rusko buď stáhne z Ukrajiny a zbaví se západních sankcí, nebo výrazně upraví rozpočet, což může být pro Putina politicky velmi nebezpečné, protože by to zasáhlo životní úroveň.
Ale i tento scénář je možná příliš optimistický. Podle publikovaných dat o rozpočtu dosáhly během prvních tří letošních měsíců nevojenské výdaje plánovaných 16,5 procenta čtvrtletního hrubého domácího produktu, ale vojenské výdaje překročily 9 procent, což je více než dvakrát tolik, než předpokládal rozpočet.
Jinými slovy, Rusko už vydalo více než polovinu celého vojenského rozpočtu na letošní rok. Tímto tempem se rezervní fond vyprázdní před koncem roku.
Fakt, že se rezervní fond spotřebovává tímto způsobem, představuje významnou změnu ve zdlouhavé debatě o ruských vojenských výdajích.
Tato diskuse začala roku 2011, když tehdejší prezident Dmitrij Medveděv navrhl zvýšit výdaje na ozbrojené síly o 600 miliard dolarů, takže by se během 10 let zvedly z méně než 3 na více než 4 procenta hrubého domácího produktu.
Když tehdejší ministr financí Alexej Kudrin namítal, že Rusko si takové zvýšení vojenských výdajů nemůže dovolit, byl propuštěn a navrhovaný plán byl krátce nato přijat.
Kudrinovo sesazení však nezměnilo fakta. Cíl Kremlu byl podle ruských i světových měřítek mimořádně náročný.
Většina evropských zemí vydává na obranu méně než 2 procenta hrubého domácího produktu. Čína na tento účel vyhrazuje mírně přes 2 procenta a Spojené státy utrácejí asi 3,5 procenta.
Podle Světové banky jenom 9 zemí na světě vydává na ozbrojené síly více než 4 procenta HDP. Je to například Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Izrael.
Rusko si prostě nemůže dovolit trvale utrácet tak velkou část svého státního rozpočtu na armádu. Jeho obranný průmysl navíc nedokáže produkovat moderní vybavení armády tak rychle, jak předpokládá plán.
Od chvíle, kdy byl přijat, se velmi rozmohly skandály kolem předražování a korupce a mnoho činovníků resortu obrany přišlo o své postavení. Ale i tak skutečné vojenské výdaje zůstávají na přibližné úrovni 3 procent HDP.
V souvislosti s ruským vojenským hýřením stojí za pozornost, že vládě, která si chce zoufale udržet popularitu, přestože ekonomika slábne, nejde ani tak o investice do moderního vybavení, jako o okázalou podporu povstalců na východní Ukrajině i za cenu dalších hospodářských potíží.
Kreml možná chystá v příštích měsících další velkou ofenzivu. Ale možná nemá žádnou strategii a v neobvykle vysokých vojenských výdajích se jen zračí cena konfliktu, která je vyšší, než se čekalo.
Logika bývalého ministra financí Alexeje Kudrina platí dnes určitě ještě více než v době, kdy byl propuštěn ze svého úřadu.
Pokud si Rusko nemohlo dovolit vojenský rozpočet ve výši 4 procent HDP ve svých lepších časech, tak se takové utrácení na armádu nedá zvládnout ani dnes, když ceny ropy narazily na dno a Rusové navíc čelí západním sankcím a hospodářské recesi.
Komentátor deníku Moscow Times uzavírá, že ruská vláda může samozřejmě sázet na naději, že se ceny ropy nakonec vzpamatují, protože se to už jednou stalo, když to Rusko zrovna potřebovalo.
Ale stejně jako v případě zaseknutého tanku T-14 na Rudém náměstí je také možné, že Putina opouští štěstí.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
