Rusko o nás má zájem

23. říjen 2008

Potvrzují to výroční zprávy obou českých tajných služeb, civilní i vojenské. Rusko nás ale také sleduje. Ne náhodou právě v době, kdy naši poslanci začali jednat o česko-americké smlouvě o radarové základně v Brdech, promluvil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Místo si vybral symbolicky, Jerevan.

0:00
/
0:00

Na klasické vtipy o Rádiu Jerevan přitom ale nemyslel. Spíše mu šlo o to, že Arménie je na dostřel od Gruzie, které Rusko v srpnu uštědřilo vojenskou lekci a zřejmě definitivně anektovalo obě odpadlické provincie. Lavrov promluvil o Česku v zemi, která je věrným spojencem Moskvy, podobně jako jím bylo pod dohledem střední skupiny sovětských vojsk Československo. Od té doby se stalo neslýchané: obě nástupnické země jsou v NATO a Češi navíc hodlají poskytnout svou půdu americkému radaru.

To už je dost na to, aby se Moskva rozpomněla na metody sovětské propagandy. Namíříme na Vás své rakety, pohrozil před časem ruský generál. Krátce před jednáním PS v Praze vice-premiér Sergej Ivanov ujišťuje Čechy i Poláky, že Rusko nehodlá zastrašovat své sousedy a už vůbec ne na ně shazovat jaderné bomby a generálskou pohrůžku v rozhovoru pro BBC bagatelizoval Ivanov, tím, že jde o českou histerii. Ale ministr zahraničí Lavrov přidal jiný trumf současné propagandy.

Copak to tam budou Češi s Američany v Brdech skrývat, kdyby neskrývali nevadila by jim přece naše stálá mise na základně. Standardní inspekce? V žádném případě obavy Moskvy prý nerozptýlí. Nepřetržitou kontrolu radaru měl ústně slíbit před rokem americký ministr obrany Gates. Jen si to představme. Rusko je znepokojeno, tak jeho důstojníky ubytujeme v Brdech. Pak se ozve Teherán, že zastaví svůj jaderný program, ale protože si není jist tím, co se skrývá v českých lesích, požaduje svou stálou misi v Brdech. Následně pohrozí Kuba, že povolí Rusům namířit rakety na Floridu, pokud její důstojníci nedostanou svůj stálý kavalec v brdských kasárnách. A tak dále ... a dále.

Na druhou stranu Moskva obviňuje Česko, že nechce odpovědně jednat, když požaduje za kontroly amerického radaru na svém území, možnost inspekcí v Rusku. Platí tedy, že Vaše obrana je i naše, ale do naší obrany Vám nic není. Přitom Česko má mnohem více důvodů k obavám, než Rusko. Na ruskou raketu Topol je totiž i plánovaný protiraketový deštník krátký, nebo spíše děravý. Rusko možná nepřesměrovalo své rakety na Česko, ale vyzbrojuje poslušné Bělorusko a uvažuje o rozmístění raketových systémů S-300 a operativních raketových komplexů Iskander v Sýrii.

Oficiálně je to reakce Kremlu na jiný americký radar, FBX-T v Izraeli. V souvislosti s ruskými dodávkami "S" třístovek do Íránu je to ale podobné, jako s americkým radarem v Brdech. Rusku jde nejen o sféry vlivu, ale především o to, aby ho svět bral znovu vážně. Proto v příštím roce mají výdaje na obranu vyrůst na úroveň sovětských dob. /Rozpočet pro generály se měl původně navýšit asi o 8miliard EUR, to bylo před týdnem, po propadu kurzu rublu je to nyní jen 7,5miliardy./ Připravuje se kardinální reorganizace armády. Kupodivu ale ani Strategie 2020 Američany zásadně nepřiměla k tomu, aby brali Rusko vojensky vážněji než dosud. List N.Y.T. se znalostí věci poukazuje na to, že v ruské armádě se 40% rozpočtových prostředků rozkrade, že armádě vládne byrokracie a že vojáci základní služby se za rok nenaučí ani základy vojenského řemesla. A to je tu ještě světová finanční krize.

Sám Putin přiznal, že nový rozpočet vychází z cen ropy 70 USD za barel. Analytici Deutsche Bank považují za stále reálnější, že do léta klesne cena pod 50 dolarů. Ruský Alfa Bank považuje za kritickou už hodnotu 70 dolarů, která způsobí rozpočtový deficit. Světová finanční krize, jak se zdá, důkladně prověří ruské generály, ambice armády i Kremlu a také lásku Rusů k Putinovi i jeho vyvoleným. A pokud i potom bude Rusko stát o přirozený respekt ve světě, pochopí snad, že ani vojenskou silou v Gruzii, ani vězněním nepohodlných bankéřů, ani bagatelizováním výhrůžek bývalým satelitům, toho nedosáhne.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: dst
Spustit audio