Rusko neovlivní rozšiřování NATO

Zatím není jasné, které bývalé komunistické státy střední a východní Evropy by měly být v druhém kole do Severoatlantické aliance přijaty a dokonce ještě ani není definitivně rozhodnuto o tom, zda se nějaké druhé kolo rozšíření vůbec uskuteční.

O postoji Severoatlantické aliance k otázce dalšího rozšíření směrem na východ jsme podrobně referovali na vlnách Svobodné Evropy například během nedávné návštěvy jejího generálního tajemníka Lorda Robertsona v Praze. Ve středu se k témuž tématu vyjádřil ve Washingtonu americký ministr zahraničí Colin Powell ve svém vystoupení v americkém Senátě, když řekl:

"O členství rozhodne NATO na samitu v Praze koncem příštího roku. Na schůzce, která se bude konat letos na jaře v Budapešti, si vyslechneme názory všech členských zemí na tuto otázku a budeme uvažovat o tom, které další státy by mohly být přijaty a jak splňují různé požadavky organizace NATO v oblasti ekonomiky a dosahování určité úrovně demokracie."

Americký ministr zahraničí Colin Powell dále ve svém vystoupení zdůraznil, že zatím v této věci není nic rozhodnuto a že vše tedy bude záležet na jednání západních spojenců během příštího přibližně jednoho a půl roku.

Jak víme, právě před dvěma lety, na jaře roku 1999 přijala Severoatlantická aliance do svých řad první tři bývalé komunistické státy střední Evropy: Českou republiku, Polsko a Maďarsko. Nicméně značný zájem o přijetí do aliance nadále projevuje dalších 9 bývalých komunistických zemí, které od konce 2. světové války patřily do tzv. sovětské sféry vlivu v Evropě. Jsou to: Slovensko, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko, Albánie a Makedonie a tři pobaltské republiky - Lotyšsko, Estonsko a Litva.

Rozhodnutí o rozšíření Severoatlantické aliance ovšem není nijak snadné, už proto, že Rusko - které je stále ještě druhou největší nukleární supervelmocí - proti jejímu rozšiřování vždy hlasitě protestovalo a neustalo v těchto protestech ani v poslední době.

Z prohlášení nejvyšších představitelů Severoatlantické aliance je však stále více zřejmé, že názor Ruska v tomto ohledu nebude určující. Naznačil to už generální tajemník Severoatlantické aliance Lord Robertson během své nedávné návštěvy v Praze a ve středu tento postoj potvrdil i americký ministr zahraničí Colin Powell ve svém projevu v Senátě:

"Usoudili jsme, že Rusko nebude mít možnost v této věci uplatnit právo veta," řekl Colin Powel. Tuto záležitost podle něj rozhodne pouze organizace NATO na základě svého uvážení.

Pozoruhodné je také, že se americký ministr zahraničí přímo zmínil o pobaltských zemích a prohlásil, že podle jeho názoru učinily pokrok v naplňování požadavků na členství v NATO. Je to poprvé, co se k tomuto tématu vyjádřil, od svého nástupu do úřadu v lednu letošního roku.

ČRo 6 / RSE 15. března 2001

rse@cro.cz