Ruské diplomaty jsme měli vyhostit už dávno. Nepřátelské aktivity veřejnost i politici ignorují, tvrdí Benešík (KDU-ČSL)

27. březen 2018
Ondřej Benešík

Česká republika je jednou z 23 zemí, které dohromady vyhostily celkem 138 ruských diplomatů v reakci na otravu bývalého agenta Sergeje Skripala ve Velké Británii. Tři členové ruského diplomatického personálu musí opustit Česko do 1. dubna. „Je to symbolický krok, který ale přišel poměrně pozdě. Měli jsme k němu přistoupit už před několika lety,“ říká předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík z KDU-ČSL.

Připomíná, že o ruských nepřátelských aktivitách se píše ve zprávách českých tajných služeb, a to i v jejich veřejných částech. „Překvapuje mě, že poměrně velká část politiků a veřejnosti toto ignoruje, nebo dokonce našim vlastním zpravodajcům nevěří,“ dodává.


Když pominu útok ve Velké Británii, tak Česká republika má dlouhodobé důvody, aby situaci na ruské ambasádě v Praze řešila.Ondřej Benešík

Benešík by také očekával silnější reakci na ruské obvinění, že Česká republika má nějakou spojitost s nervovým plynem Novičok, což důrazně odmítl premiér v demisi Andrej Babiš z hnutí ANO i ministři zahraničí a obrany. „Existují různé diplomatické možnosti, například povolat českého velvyslance na konzultace,“ naznačuje.

„Pokud bychom s tím útokem měli něco společného, čemuž já absolutně nevěřím, pak je to obrovské selhání. Ale pokud k ničemu takovému nedošlo, tak naše reakce měla a má být ostřejší,“ domnívá se místopředseda KDU-ČSL.

Chemické zbraně v Československu?

Centrum biologické ochrany Těchonín

Prezident Miloš Zeman v pondělí zaúkoloval Bezpečnostní informační službu, aby vyšetřila, zda se na našem území nevyvíjel nebo neskladoval Novičok. „Zpochybnil tím, že Česká republika dodržuje mezinárodní dohody. Měl jasně říci, že si nic takového nedokáže představit, a chtít jasné vysvětlení po ruské straně,“ podotýká Benešík.

Zároveň upozorňuje na to, že Zeman byl předsedou Sněmovny, premiérem a je druhé funkční období prezidentem. A pokud o těchto záležitostech i přesto nevěděl a chtěl věc prověřit, měl to podle Benešíka udělat diskrétněji.

„Je docela možné, že podobné látky se na území Československa vyskytovaly. V Těchoníně bylo specializované pracoviště, které vyvíjelo chemické zbraně pro armády Varšavské smlouvy. V roce 1990 ale byly práce zastaveny a materiál byl v souladu s mezinárodními závazky zlikvidován. Netvrdím ale, že šlo o Novičok,“ uzavírá Benešík.

Mělo by se Turecko stát členem Evropské unie? Poslechněte si celé Interview Plus >>