Rumuni se bouří - odmítají úsporný plán vlády

Mezinárodní měnový fond jejich přijetím podmiňuje půjčku Rumunsku ve výši dvaceti miliard euro. A tak byli rumunští rodiče už předem varováni aby dnes děti zbytečně neposílali do škol. Stávkují totiž i učitelé. Do práce nepřišli zaměstnanci vládních a veřejných institucí. Skutečné dopady protestů jsou ale na některých místech minimální. Občané totiž se stávkou předem počítali a tak byli bez práce i ti, kdo dnes do zaměstnání navzdory protestu přišli. Nepracuje také část daňových a finančních úřadů. Skutečný protest v ulicích má být citelný až ve středu, kdy stávkující hodlají manifestovat před budovami vlády a parlamentu.

Vládní plán, který tolik pobouřil rumunské státní zaměstnance mimo jiné znamená snížení platů až o třetinu. Zaměstnancům by také mohla být podle navrhovaného zákona nařízena až desetidenní neplacená dovolená. Státní sektor poskytuje práci až třetině lidí, přičemž jejich mzdy dosud patřily k těm nadprůměrným a relativně stabilním. Vláda také připouští masová propouštění. A otevřeně přiznává, že nemá peníze. Výzva premiéra Emila Bokua, aby odborové organizace od stávky upustily a jejich představitelé usedli za jednací stůl se zatím minula účinkem.

Už několik týdnů se objevovaly informace, že se kvůli plánovanému radikálnímu plánu úspor rozpadne vládní koalice Liberálních demokratů a sociální demokracie. Vláda skutečně padla minulý týden, když z ní vystoupili socialističtí ministři. Nicméně ne kvůli neshodám ohledně plánu úspor-koneckonců obě dvě do minulého týdne spolu vládnoucí strany deklarovaly, že v reformách Rumunsko musí pokračovat. Jiná možnost prý není.

Rozpad koalice ve skutečnosti způsobilo napětí před prezidentskými volbami, plánovanými na 22. listopadu. Kandidáti sociální demokracie a liberální demokracie jsou hlavními favority na vítězství. Zatímco druhá jmenovaná strana tradičně podporuje současného prezidenta Traiana Basesca, postkomunisté se snaží prosazovat současného předsedu parlamentu Mirceu Geoana. Ten do předvolební kampaně vstoupil oficiálně až v pátek a nejsou přesné jeho preference. Pro současného prezidenta Basesca by nyní hlasovalo až 34 procent hlasů. Otázkou je kolik lidí se v době celkové frustrace hodlá voleb zúčastnit.

Podstatnější volby - parlamentní - proběhly loni v prosinci. Vyhrála Liberálně demokratická strana nynějšího stále ještě premiéra Emila Bocua. Která se -pro mnohé překvapivě- spojila se sociální demokracií do koalice zvané Partnerství pro Rumunsko. Skončila tak po osmnácti letech nesmiřitelnost postkomunistů s liberálními stranami. V současném parlamentu mají společně k dispozici 70 procent hlasů. Do opozice se loni v prosinci naopak dostala strana Národních liberálů někdejšího předsedy vlády Taričeana, programově blízká liberálním demokratům, kteří podporují prezidenta. Nicméně zmíněný bývalý premiér Tariceanu se nesnášel s prezidentem Basescem. 5 parlamentních stran dokonce na popud předsedy vlády iniciovalo referendum o empeachementu - odvolání hlavy státu z funkce kvůli údajnému zneužívání moci. Jenže tři čtvrtiny hlasujících podpořilo setrvání prezidenta v čele státu. Rivalita Basesca s jiným politikem znovu vyústila i minulý týden zmíněným rozkladem koalice.

Jaké jsou šance stávkujících? Vláda pochopitelně nemůže jejich protest ignorovat. Nicméně tu v tuto chvíli není nikdo, kdo by mohl přislíbit zmírnění reforem. Obě strany rozpadnuvší se koalice totiž přislíbily jejich zachování reforem. Naoko pravicoví opoziční Národní liberálové sice hodlají vyvolat hlasování o nedůvěře vládě, nicméně jejich šance na úspěch je spíše symbolická. Vyhlídky Rumunska na zlepšení hospodářské situace jsou v nynější celoevropské krizi značně pesimistické. Rozpad vládní koalice je za těchto okolností další špatnou zprávou. Rumuni loni v prosinci reformy volbou koalice podpořili, nicméně rozpočtové škrty nyní jednoznačně odmítají.

Koneckonců Rumunsko a sousední Bulharsko jsou nejchudšími zeměmi Evropské unie. A ani utahovat opasky nelze donekonečna. Nabízí se otázka. Existuje vůbec i v případě, že by odboráři a vláda zasedli za jednací stůl vůbec prostor k nějaké smysluplné a realizovatelné dohodě?

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .