Rudý Mars dominuje noční obloze

Mars je čtvrtou planetou od Slunce - obíhá ho ve vzdálenosti 227 milionu kilometrů. Je načervenalý díky velkému obsahu oxidu železa v povrchových horninách a zvětralinách. Proto je také někdy nazýván červenou či rudou planetou.

Mars je ze všech planet Zemi nejpodobnější, přesto se od ní liší i v základních parametrech. Jeho průměr je poloviční. Zatímco povrch Země je ze 70 % pokryt vodou, na povrchu Marsu tekutá voda v současné době není. Nicméně v minulosti na Marsu s největší pravděpodobností voda byla. Na mnoha místech planety jsou zcela zřetelné stopy působení vody, jako například eroze, nánosy, řečiště, systémy řek, velká jezera a možná i oceány.

Také atmosféra se zcela liší - je velmi suchá, obsahuje totiž 10 000krát méně vody než atmosféra Země. Povrch planety je skalnatý a kamenitý, pokrytý prachem a rozsáhlými dunami, velkým množstvím kráterů, kaňony a vyschlými řečišti. V minulosti ho utvářely tektonické síly, pády planetek a komet. Na Marsu jsou také obří sopky - Olympus Mons je se svoji výškou 27 km dokonce největší sopkou Sluneční soustavy.

Planeta Mars v období klidu a v období prachových bouří.|foto: NASA

Země i Mars obíhají kolem Slunce po elipse jen málo odlišné od kružnice a každé z planet trvá jeden oběh jinak dlouho. Zemi 365 dní, Marsu 687 dní. Proto jsou k sobě planety někdy blízko a jindy hodně daleko. Vzdálenost Marsu od Země kolísá od 55 mil. km do 400 mil. km. Dobrá viditelnost Marsu na obloze záleží ale ještě na tom, jak daleko je na ní od Slunce. Je-li v konjunkci se Sluncem, není v noci vůbec vidět, protože se spolu s ním pohybuje po denní obloze. Čím dále od Slunce Mars je, tím lépe se dá pozorovat. Nachází-li se na opačné straně oblohy než Slunce, říkáme tomu opozice a podmínky pro jeho sledování jsou v takovém případě ideální.

Příznivá opozice, kdy je Mars současně nejblíže a nejjasnější, nastává v těchto týdnech. Mars zcela dominuje noční obloze. Pokud na večerní procházce nebo při pozdní cestě ze zaměstnání pohlédnete na nebe, spatříte nad jihovýchodem jasnou hvězdu. Je mnohem jasnější než jakákoliv jiná hvězda na obloze. Není to ale vzdálená hvězda - je to právě planeta Mars z našeho vesmírného sousedství.

K pozorování Marsu je nejlepší dalekohled s dostatečně velkým zvětšením. Nalézt ho mezi hvězdami v souhvězdí Berana bude snadné, díky jeho jasnosti. Žádná hvězda totiž v tu chvíli na obloze nebude jasnější. Pomůckou pro identifikaci je i jeho červená barva, která je nápadná už při pohledu pouhým okem. Dalším rozeznávacím znakem mezi planetami a hvězdami je, že obraz planety se nechvěje, zatímco hvězdy jakoby blikaly.

Během noci se bude Mars posouvat od jihovýchodu, přes jih, k jihozápadu, přičemž nebude příliš vysoko nad obzorem. Noci letošního podzimu jsou až překvapivě často jasné, ale pozorování by mohlo kazit počasí na Marsu.

Nad jeho povrchem se čas od času zvedají obrovské prachové bouře halící celou planetu do neprůhledného závoje. Na snímku pořízeném Hubblovým vesmírným dalekohledem můžeme porovnat klidný Mars (vlevo) s Marsem zahaleným do prachového závoje (vpravo).

Kromě sezónních prachových bouří byly na Marsu pozorovány i globální, při kterých se zvířený prach dostává vysoko do atmosféry a postupně obklopí celou planetu. Může trvat i několik měsíců, než se částice opět usadí. Jedna z největších bouří byla pozorována v roce 1971 sondou Mariner 9, kdy se částice dostaly až do výšky nad 50 km a zakryly výhled i na nejvyšší vrcholky sopek.

Poslední velká bouře byla zaznamenána koncem října. Při pozorování pouhým okem si ji nevšimneme, ale při použití dalekohledu se již projeví. Hvězdárny v celé České republice mají pro veřejnost ve večerních hodinách otevřeno a návštěvníkům planetu ochotně ukáží i s odborným komentářem.