Rudé skvrny Jupiteru

24. září 2010

Jupiter má další rudou skvrnu, oznámil server BBC News.

Už od sedmnáctého století je totiž z atmosféry Jupiteru známá tzv. Velká rudá skvrna. Můžete ji vidět téměř na všech fotografiích Jupiteru. Je opravdu velká, má průměr 25 000 km, což je dvakrát více než naše Země.

A jaká je její podstata? Velká rudá skvrna je ve skutečnosti rotující cyklón, tedy vlastně bouře obrovských rozměrů. Na rozdíl od obávaných hurikánů v karibské oblasti ale rotuje v opačném směru. Není tedy spojena s tlakovou níží, ale s tlakovou výší. Rychlost větru uvnitř bouře se pohybuje okolo 120 m/s (432 km/h).

Příčinu dlouhé životnosti cyklónu (trvá už nejméně 300 let) je fakt, že se pohybuje v atmosféře plynné planety. Jistě, Jupiter má i kapalné vrstvy, ale chybí zde pevný povrch, na němž by docházelo ke ztrátám energie cyklónu - tak jak to probíhá v případě pozemských hurikánů, když se dostanou nad pevninu.

V těchto dnech zveřejnila NASA zprávu o objevu nové bouře v atmosféře Jupiteru. Pojmenovali ji Oval BA. Poprvé byla pozorována už v roce 2000, kdy vznikla splynutím tří menších cyklónů.

Nejprve se skvrna jevila bílá. V prosinci roku 2005 zhnědla a o několik týdnů později změnila svou barvu do červena. Astronomové věří, že podobnou historii má za sebou i Velká rudá skvrna.

Pravděpodobnou příčinou barevných změn bouře je to, že cyklón sbírá materiál z hlubších vrstev atmosféry Jupiteru a zvedá ho do velkých výšek. Bude zajímavé sledovat, zda si i tato bouře zachová nynější barvu, podobně jako Velká rudá skvrna.

Proč jsou bouře na Jupiteru rudé, není zatím jasné. Možným vysvětlením je, že některé částice bouřkového oblaku reagují s ultrafialovým zářením ze Slunce a mění svou barvu v rudou. Je zajímavé, že zvyšující se intenzita rudé barvy svědčí o tom, že bouře sílí.

autor: Hana Staňková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.