Rtuť a dětský neklid

9. říjen 2012

Vztah mezi konzumací ryb, které mohou obsahovat rtuť, v těhotenství a hyperaktivitou dětí je komplikovaný. Podle nové studie rtuť riziko hyperaktivity zvyšuje, ale konzumace ryb má naopak ochranné účinky.

Hyperkinetická porucha známá pod zkratkou ADHD (z anglického Attention Deficit Hyperactivity Disorder) je jednou z nejčastějších dětských neurovývojových poruch. Odhaduje se, že celosvětově postihuje 8 až 12 % dětí, ale její příčiny se zatím nepodařilo zcela objasnit. Jednou z možností je, že k rozvoji hyperkinetické poruchy přispívá kontaminace životního prostředí rtutí, která má neurotoxické účinky. Epidemiologické studie však přinášejí rozporuplné výsledky.

Hlavním zdrojem organické sloučeniny rtuti známé jako metylrtuť jsou ryby. Ačkoli jsou nutričně cenné, americké úřady proto gravidním ženám doporučují, aby omezily jejich konzumaci na nanejvýš dvakrát týdně. V nové studii američtí vědci analyzovali hladinu rtuti ve vzorcích vlasů matek asi 400 dětí z Massachusetts a vyptali se jich na to, jak často v těhotenství jedly ryby. O osm let později porovnali získaná data s chováním dětí. Z výsledků vyplynulo, že zvýšená hladina rtuti v matčiných vlasech pozitivně koreluje s rizikem rozvoje hyperkinetické poruchy u jejího potomka. Potenciálně riziková přitom byla i hladina mnohem nižší než jakou uváděla většina jiných studií.

Kupodivu se však také ukázalo, že častější než doporučená konzumace ryb v těhotenství je spojena s nižším rizikem rozvoje hyperkinetické poruchy u dětí. Tato dualita je zřejmě způsobena tím, že obsah rtuti se různí u různých druhů ryb – například u tuňáků a královských makrel – bývá vysoký, u lososů nižší. Je proto možné, že těhotné ženy konzumovaly nutričně vydatné ryby s nízkým obsahem rtuti, které měly ochranný účinek.

Zdroj: Archives of Pediatr & Adolescent Medicine

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Více z pořadu