Rozhovor se členem Ústřední volební komise, Václavem Henychem

13. červen 2002

Mohlo by se zdát, že následující rozhovor je určen jen těm, kdo se o volby do poslanecké sněmovny parlamentu nezajímají buď vůbec, nebo se začínají zajímat teprve nyní. Není však na škodu si některá volební pravidla zopakovat a možná se dozvíte i leccos nového. Takže kdo, kdy a koho tedy bude volit?

Václav Henych: Volby proběhnou v pátek a v sobotu v ČR, mimo území ČR většinou v pátek a v sobotu, v některých případech ve čtvrtek a pátek. V ČR začínají volby v pátek ve 2 hodiny, končí ve 22 hodin, v sobotu začínají v 8 hod. a končí ve 14 hod. Pokud by šlo o některého voliče, který by odjížděl mimo území ČR, měl voličský průkaz a chtěl hlasovat v cizině, pak bych mu doporučil, aby se obrátil na konzulární oddělení příslušné země, kde by si zjistil, ve kterou dobu může v zahraničí na našem zastupitelském úřadu volit. Pokud jde o tu druhou otázku, tedy kdo vlastně může volit, tam bych řekl, že je to státní občan ČR, který alespoň druhý den voleb dosáhne 18 let a který splňuje dvě základní podmínky: nesmí být zbaven způsobilosti k právním úkonům, popř. ta druhá, že netrpí nějakou velmi závažnou infekční chorobou, kvůli které je upoután na lůžko např. na infekční oddělení nemocnice, nemůže se tedy z tohoto důvodu voleb účastnit.

moderátor Petr Hartmann): Letos se bude volit podle nového volebního zákona, jednou z novinek je právě možnost volit v zahraničí; když se tedy člověk rozhodl, že tam bude volit, jaké kroky musí učinit, aby tam mohl volit?

Václav Henych: Tak já si myslím, že pokud tyto osoby už takové kroky neučinily, tak dnes už je pozdě. Pokud by měli voličský průkaz - že si ho stihli vyzvednout, vyřídit, což nebyl žádný problém, tak pak stačí jen aby měli voličský průkaz a cestovní doklad a na zastupitelském úřadě bez jakýchkoliv problémů mohou odvolit.

moderátor: totéž se asi týká lidí, kteří žijí na jednom konci republiky, ale trvalý pobyt mají v občanském průkazu zapsán na druhém konci, takže tam pokud si nevyřídili volební průkaz, tak musí vážit cestu přes celou republiku?

Václav Henych: Ano, pokud chtějí volit, tak ano.

moderátor: Hovořili jsme o tom, že lidé mohou jít volit v pátek i v sobotu, do té doby by asi měli obdržet hlasovací lístky; co se tedy bude dít, když je neobdrží, mají nějak propadat panice?

Václav Henych: Panice nemají propadat, hlasovací lístky by měli obdržet nejpozději tři dny před dnem voleb, pokud se tak nestalo, měli by se obrátit na obecní úřad, který by jim je měl promptně dodat, a nebo pokud by byli mimo své bydliště, přijeli v pátek odpoledne domů a zjistili, že hlasovací lístky v kaslíku nemají, tak pak mohou jít v klidu do volební místnosti, tam dostanou sadu hlasovacích lístků, bez problémů budou volit, jako kdokoliv jiný.

moderátor: Pokud mají propadlý občanský průkaz, tak musí si tento stav napravit, jinak nemá cenu, aby chodili k volbám?

Václav Henych: Po příchodu do volební místnosti musí prokázat totožnost a státní občanství: buď občanským průkazem, nebo cestovním dokladem. Pokud jeden z nich ten volič má, tak je to v naprostém pořádku. Dá se dohnat i občanský průkaz, protože je možné, že když se obrátí na příslušný úřad (okresní úřady), tak samozřejmě není problém, aby mu byl občanský průkaz urychleně dodán, i když to nebude ten centrálně vyrobený, protože tam je ta výrobní lhůta delší.

moderátor: V cestovním pasu není zapsán trvalý pobyt, takže znamená to, že to se ověřuje na základě tzv. voličských seznamů, že? Pokud tam není zapsán, tak může být chyby na jeho straně, že si zamířil někam jinam, kde nemá např. trvalé bydliště.

Václav Henych: Tak samozřejmě to může být jeho chyba, ale může to být např. případ, kdy se přestěhuje krátce před volbami, nestačí se to celé dostat ještě do příslušného systému. Pokud má občanský průkaz, není vůbec žádný problém, protože tam má tu novou adresu, případně má ten lístek s ustřiženým rohem občanského průkazu, tyto dva doklady pokud má, tak může volit bez jakéhokoliv problému, ale může se stát, připusťme, že lidé jsou omylní, že by náhodou nebyl v seznamu zapsán, bydlel tam (přeženu to) dvacet let, tak pak pokud má OP, tak tam je ten údaj o jeho trvalém pobytu přesně zaznamenán, bude na voličský seznam zapsán, nebude to problém.

moderátor: Když jsou tedy nesrovnalosti, musí v těchto případech mít s sebou občanský průkaz, protože pas by mu nebyl nic platný?

Václav Henych: Pokud by však ten občanský průkaz, jak jste naznačoval, z jakéhokoliv důvodu neměl, měl pouze cestovní doklad, tak potřebuje (není-li tedy zapsán na seznamu) potvrzení z ohlašovny o tom, že je přihlášen k trvalému pobytu v nějakém místě...

moderátor: Takže když člověk tato různá úskalí překoná, přijde k volbám, přinese si hlasovací lístky, tak samozřejmě lidé mají různé představy, tak někteří lidé si to představují tak, že to bude jako v komunálních volbách, že budou moci dávat preferenční hlasy na různých kandidátkách. Že by si vlastně mohli sestavovat svoji vlastní koalici apod. takže takovéto hlasy asi nebudou platit?

Václav Henych: Možná že bych ještě udělal krok kousek zpět a řekl bych, že když volič přijde do volební místnosti, tak první, co by měl udělat, že by se měl podívat na vzory hlasovacích lístků, a to ze dvou důvodů:
Za prvé si tím ověří, že ta sada, kterou obdržel, zda jsou tam všechny politické strany, politická hnutí a koalice, což je důležité, a za druhé zjistí, že pokud by třeba některý kandidát na hlasovacím lístku, kterým chce volit např. vypadl - a tady se může stát cokoliv, kandidát může mezitím zemřít, vzdát se kandidatury nebo cokoliv, tak tam by to mělo být na vývěsce uvedeno, aby mu volič nedal např. preferenční hlas, který by zcela zbytečně propadl, to je tedy první věc, kterou by měl udělat.
Druhá věc je ta, kterou jste řekl vy, jakmile přijde do volební místnosti, tak první, co se tam děje, že bude zjištěno, jestli tam vůbec patří, pokud ano, bude mu vydána úřední obálka, on se dostaví za zástěnu, tam v žádném případě nesmí dávat do obálky více hlasovacích lístků, to by byl neplatný hlas, to by se voleb de facto nezúčastnil. Musí si vybrat pouze jeden kandidátní lístek, na tento lístek může udělit dva preferenční hlasy, čili zakroužkováním čísla může upřednostnit dva kandidáty, kteří tam jsou. Pokud toto udělá, vloží hlasovací lístek do úřední obálky, následně do urny, je vše v pořádku a jeho hlas lze označit jako platný.

moderátor: Co se stane, když zakroužkuje např. jednoho nebo pět kandidátů?

Václav Henych: Pokud to bude jeden, není to žádný problém, prostě využil svého práva jenom v jednom případě, pokud by jich zakroužkoval pět nebo všechny, tak pak se k těmto přednostním hlasům nepřihlíží a bere se v úvahu pouze hlas pro tu politickou stranu, hnutí či koalici.

Napište nám: rse@rozhlas.cz

autor: Petr Hartman
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.