Rok zázraků 25 let poté. Jak významné světové osobnosti hodnotí poslední dekády?
Letos si připomínáme čtvrtstoletí od pádu komunistické totality. Výročí znovuzískání svobody má letos výjimečně silný kontext. Události těsně za našimi hranicemi připomínají, jak nesamozřejmou věcí svoboda je a jaké vyžaduje oběti.
Jak toto období hodnotí v rozhovoru pro pořad Zaostřeno na Českém rozhlasu Plus významné osobnosti posledních dekád, kteří se účastnili výroční konferenci Aspen Institute v Praze?
"Současné dění na Ukrajině považuji za třetí pokus ukrajinské společnosti dokončit záležitosti z roku 1989," říká ukrajinský analytik a publicista Mykola Rjabčuk, spjatý především s kyjevským měsíčníkem Krytyka.
„Jestli chce Ukrajina vstoupit do NATO, měli bychom jí to umožnit,“ řekl na výroční konferenci Aspen Institute v Praze někdejší americký senátor Joe Lieberman. Považujete to za samozřejmost, nebo za výrazně přátelské gesto?
Nemyslím si, že je to nějaký idealismus. Je to realita. Joe Lieberman popsal to, co může být a co by mělo být. Není to v rozporu s žádnými právními normami, statutem NATO ani Evropské unie. Spíš si ale myslím, že míč je dnes na ukrajinské straně: jde o to, jak země zvládne udělat své domácí úkoly a reformovat se. Takže, proč ne?
Samozřejmě to není výhled blízké budoucnosti, možná to bude trvat deset, dvacet nebo čtyřicet let. Ale považuji to za správný postoj, jasně prohlásit, že Ukrajinci jsou evropský národ a jako takový patří do Evropy.
Teď mluvím o EU. V čem je rozdíl? Pokud jsou země západního Balkánu prakticky silou vtahovány do Unie, zatímco Ukrajina je systematicky vyčleňována? Až tak, že některé evropské vlády se dokonce vyhýbají označení Ukrajiny jako evropského státu? To je vážně ponižující. Ale já jsem v této věci optimista.
Polská europoslankyně Danuta Hübnerová hodnotí minulost jako transformaci, která nekončí, naopak je výzvou, jak se připravit na budoucnost.
Co pro Poláky znamená EU a NATO? Považují je podle vás za jakýsi přístav proti vlivům z Ruska, anebo se ho bojí i tak?
Téma bezpečnosti se stalo důležité v posledních měsících v souvislosti s Ukrajinou a Ruskem. Řekla bych, že Poláci svá očekávání dělí: jsme šťastni, že jsme součástí NATO, protože jeho struktury v naší části Evropy mohou být na obranu proti budoucím krizím velmi důležité. Evropská unie je pro nás rámec, který nám poskytuje nejen vojenskou bezpečnost, ale také energetickou, potravinovou a ekonomickou.
To jsou aspekty, které jsou pro společnost velmi důležité. Rodiče tak vidí, že budoucnost jejich dětí není ohrožena. Takže polská společnost podle mě oceňuje jak NATO, tak EU jako zdroj bezpečí. Přítomnost jednotek NATO znamená současně i přítomnost amerických vojáků, což podle mě vyvolává v Polsku pozitivní asociace. Lidé uznávají i podíl Američanů na bezpečnosti Polska.
Podle někdejšího amerického senátora Joa Liebermana byly investice Západu v uplynulých letech do nových demokratických zemí přínosnými nejen pro tyto země samotné, ale i pro zbytek Evropy a Spojené státy americké.
Co si myslíte o sankcích uvalených na Ukrajinu a Rusko? Byl to efektivní nástroj, nebo měly být tvrdší?
Myslím si, že dosavadní sankce uvalené Evropskou unií a Spojenými státy vyslaly varovný signál. Nedomnívám se však, že by ruskou ekonomiku zasáhly. Jestli Putin agresi nezastaví a nezmění status quo na Krymu, jak o to požádal ukrajinský prezident Porošenko, potom musí Evropská unie a Spojené státy sáhnout k přísnějším sektorovým sankcím, aby ruskou ekonomiku izolovaly.
Samozřejmě to bude výzva pro Evropu, protože hodně evropských států má s Ruskem obchodní vztahy. Ale tohle je doba, kdy lidé podstupují zkoušku, zdali upřednostní svobodu a budoucnost, anebo krátkozraké ekonomické výhody. Doufám, že se rozhodnou správně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
