Rok ve znamení racka

Lidé je rádi krmí na nábřeží, vyhazují jim kousky pečiva vysoko do vzduchu a se zájmem sledují akrobatické výkony, které racci předvádějí ve snaze uchvátit kousek potravy. A na druhou stranu si většina z nás racků vlastně nevšímá a raději se věnuje hledání mytických a téměř nespatřitelných ornitologických skvostů, jako je např. vzácný zedníček skalní nebo lesklá vlha pestrá. To by se ale mělo změnit. Alespoň pro tento rok!

Právě racek chechtavý byl totiž výborem České společnosti ornitologické (ČSO) zvolen Ptákem roku 2008. Historie volby Ptáka roku sahá až do roku 1992, kdy byla vůbec prvním Ptákem roku zvolena vlaštovka obecná. ČSO se rozhodla touto mediálně zajímavou cestou upozorňovat na běžné druhy ptáků, které se postupně a téměř nepozorovaně stávají vzácnosnými.

Zbyla jedna třetina

Racek chechtavý je naším nejběžnějším a donedávna také jediným hnízdícím zástupcem svého poměrně velkého rodu u nás. Jak ale uvedl předseda ČSO prof. Karel Šťastný, v posledních letech došlo k drastickému úbytku racků chechtavých nejen na našem území, ale i v celé Evropě.

V sedmdesátých letech minulého století u nás hnízdilo přibližně 350 000 párů. Na počátku nového tisíciletí ale ornitologové napočítali pouhých 50-100 000 párů, tedy méně než třetinu! I když racek chechtavý není zatím na pokraji vyhynutí, tato čísla jsou varující. Něco není v pořádku.

Proč mizí?

Vypátrat příčiny úbytku jakéhokoli druhu - to je detektivní příběh. V podezření bývá několik faktorů a nikdo si navíc není jist, co všechno může způsobit jejich kombinace. Nicméně zdá se, že v případu racek chechtavý je jasno. Viníkem jsou toxické látky v životním prostředí.

Jak už víme, živí se racci chechtaví rohlíky od turistů a milovníků městské fauny. Na tom, doufejme, nic jedovatého není! Kromě toho se ale krmí také na skládkách a na polích. Pozorovali jste někdy hejno racků, lesknoucí se v zapadajícím slunci, jak se zvedá a pak zase mizí v brázdách čerstvě vytvořených traktorem? V půdě hledají hmyz a drobné bezobratlé. A na skládkách a chemicky ošetřovaných polích už není otrava takovým překvapením. Přesto, jak říká Karel Šťastný, stále ještě jsme na tom lépe než v západní Evropě, kde se přistupuje ke stále intenzivnější chemizaci zemědělství.

Podle údajů ČSO se průměrný počet nakladených vajec racků chechtavých snížil ze 3 na 2,3. Znamená to, že v některých hnízdech najdeme místo 3 pouze jedno nebo dvě vejce a u těchto poškozených snůšek je navíc i snížená úspěšnost líhnutí mláďat. Ve hnízdech s pouhým jedním vejcem se vylíhne 50 % mláďat, ve dvouvaječných snůškách 70 %. Pro srovnání u normálních, nepoškozených snůšek je pravděpodobnost líhnutí 85 %. Takový pokles počtu mláďat už může hrát svou roli.

Zkuste si vzpomenout, kde všude jste byli zvyklí slýchat smích racků chechtavých a kde všude po něm zůstalo ticho. A jestli na nějaké narazíte, prohlédněte si je se stejným zájmem, jako by to byly pestrobarevné ornitologické poklady. Zaslouží si to, když letos slaví svůj rok! Ať je pro nás i racky veselý!