Rok před rakouskými prezidentskými volbami

Ještě před svým odletem na oficiální dnešní návštěvu Ukrajiny vystoupil v rakouské televizi, kde zaujal stanovisko k příští prezidentské volbě. Rakouský prezident má menší pravomoci než jeho český kolega a může být navíc odvolán z funkce spolkovým shromážděním, pokud by neplnil své ústavní povinnosti.

Ačkoliv příští volba bude až za rok, již nyní rakouské sdělovací prostředky věnují tomuto problému zvýšenou pozornost a veřejnosti jsou představováni kandidáti na tuto nejvyšší funkci. Samotný Heinz Fischer však i nadále činí tuto situaci napínavou, protože jak oznámil, teprve na podzim zaujme stanovisko k své volbě na druhé funkční období. Debata o této funkci se rozpoutala poté, co vydavatel nejčtenějších rakouských novin "Kronen-Zeitung" Hans Dichand, který má velký vliv na politiku, vyslovil přání, aby příštím spolkovým kancléřem se stal šéf lidovců Josef Pröll a jeho strýc dolnorakouský zemský hejtman Erwin Pröll příštím spolkovým prezidentem. Ten sám naléhá na Fischera, aby se k tomu vyjádřil. Současný prezident je však k této výzvě zatím netečný. Ve svém televizním vystoupení prohlásil, že odmítá být pod tlakem "nějakých novin" nebo "nějaké strany" nebo "nějaké lobby". "Podívejte se mi do očí a budete vidět, jak klidně na to reaguji", prohlásil Fischer v televizním rozhovoru. Nepřímo se však dalo z jeho odpovědí vyčíst, že nevylučuje, že bude znovu usilovat o kandidaturu na prezidentský úřad. Vyplývá to především z jeho prohlášení, že "své úkoly plní rád, velmi rád" a i zdravotně je na tom dobře, což v televizním studiu potvrzoval klepáním na dřevěný stůl. Šlo přitom o cílenou odpověď na roztrušované pověsti z kruhů lidové strany, naznačující opak.

Své vyčkávací stanovisko vysvětloval Fischer, že devítiměsíční volební boj o prezidentský stolec bude dostačující. I jeho předchůdci jako Thomas Klestil a Rudolf Kirchschläger se vyslovili ke své kandidatuře až na podzim. Sociální demokracie se již nyní semknutě postavila za jeho osobu, u lidovců zatím všichni čekají na rozhodnutí Erwina Prölla. Avšak v poslední době se hovoří i o bývalé lidovecké štýrské hejtmance Waltraudě Klasnicové jako možné kandidátce. O případných kandidátech se však hovoří i v ostatních parlamentních stranách. Pravicoví Svobodní chtějí postavit především bývalého ministra spravedlnosti Dietera Böhmdorfera., Svaz pro budoucnost Rakouska BZÖ pak favorizuje vdovu po Jörgu Haiderovi Claudii a Zelení hovoří zejména o svém bývalém šéfovi Alexandru Van der Bellenovi. Pro tuto osobnost mluví především jeho známost a obliba u veřejnosti.. Politologové míní, že by si tak zelení mohli zlepšit své v poslední době otřesené pozice. Nepotřebovali by přitom na jeho kandidaturu utrácet finanční prostředky a spíše stavět na všeobecně uznávané osobnosti 65letého profesora.

Heinz Fischer se za této situace může klidně věnovat dnešní pracovní návštěvě Ukrajiny, při které se schází s jejími nejvyššími představiteli prezidentem Viktorem Juščenkem, premiérkou Julií Timošenkovou a předsedou parlamentu Vladimírem Litvinem. Rakousko je čtvrtým největším investorem v této zemi a vzhledem k tamní těžké ekonomické situaci sleduje s velkými obavami současný vývoj pro možný negativní dopad na svůj export a vložené investice. Navíc je důležitou tranzitní zemi pro dodávky plynu z Ruska, na kterých je rakouská ekonomika životně závislá.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .