Robert Schuster: Nevítané téma aneb Německo krátce před volbami debatuje o migraci
Pomyslné odpočítání dní, kolik jich ještě zbývá do příštích německých voleb, se pomalu blíží třicítce. Rozdíly mezi hlavními adepty na vítězství, blokem křesťanských stran, sociálními demokraty a Zelenými, se ale zmenšily natolik, že je možné hovořit o skutečném trojboji, kdo se stane konečným vítězem.
V souvislosti s událostmi v Afghánistánu a návratem radikálních tálibů do vlády se vrátily i obavy z nové migrační vlny, která by mohla časem zasáhnout Evropu, a tím pádem i Německo. Tam je to hodně citlivé téma kvůli zkušenostem z roku 2015. Tehdy přišel do země během velké uprchlické vlny necelý milion lidí, většinou z Blízkého východu.
Čtěte také
Část německých občanů to tehdy považovala za projev selhání státních institucí. Podle nich nedokázaly ochránit hranice země, a tím plnit jednu ze svých hlavních úloh. Zejména křesťanští demokraté tehdejší události stále ještě úplně nestrávili.
Není se čemu divit, jejich končící kancléřka Angela Merkelová je dodnes považována za symbol otevřených hranic. Za co ji kdysi chválila liberální média na celém světě, se naopak stalo důvodem velkého odcizení s významnou částí její vlastní strany. Za migrační krizi zaplatili křesťanští demokraté při nejbližších volbách ztrátou konzervativních hlasů.
Laschet reflexi učinil
Zároveň také museli vzít na vědomí, že mnozí ze zklamaných voličů se od nich nadobro odvrátili a začali naopak podporovat Alternativu pro Německo. V té době ještě mladá strana, která původně vyrostla na odporu vůči záchraně eurozóny, si tak našla nové téma v podobě varování před nebezpečím migrace, bez ohledu na to, jestli bylo reálné, či nikoli.
Čtěte také
I proto si špičky křesťanských demokratů hned pospíšily s prohlášením, že „rok 2015 se nesmí opakovat“. Armin Laschet, který by chtěl na podzim nahradit Angelu Merkelovou v čele vlády, se obává, že jakékoli váhání v této záležitosti by ho mohlo za několik týdnů připravit o další hlasy a šanci na vítězství.
Naopak Zelení se již chopili příležitosti vystoupit z defenzívy minulých týdnů. Jejich hlavní kandidátka Annalena Baerbocková proto už začala požadovat, aby Berlín přijal lidi z Afghánistánu i nad rámec těch, kteří tam donedávna s německými pracovníky kooperovali a nyní, po návratu tálibů k moci, se musí bát o svůj život. Od řady vlivných sdělovacích prostředků za to politička Zelených sklízí potlesk, zatímco Laschet je kvůli výroku, že Německo nemůže přijmout všechny, kteří jsou nyní v nouzi, označován pomalu za xenofoba.
Neprávem. Snad nikdo nepodporoval tehdy před šesti lety Merkelovou a její přístup k uprchlické vlně tak silně a soustavně jako právě Laschet. Činil tak nejprve z pozice místopředsedy strany a také později, když už byl premiérem nejlidnatější německé spolkové země.
Zatímco ale kancléřka nikdy veřejně nepřiznala, že ne všechno, co se tehdy v létě a na podzim 2015 odehrávalo, bylo v pořádku, Laschet reflexi učinil a z minulých chyb se poučil. K tomu nelze dodat nic jiného, než že je lepší, když k podobnému poznání dojde o něco později než vůbec nikdy.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
