Robert Schuster: Evropskou unii čeká zkouška Viktorem Orbánem
Přesvědčivé vítězství premiéra Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách vyvolalo v celé Evropě reakce zdaleka překonávající pozornost, jaká bývá obvykle věnována volbám ve státech srovnatelné velikosti.
Důvodem je, že politika šéfa maďarské vlády se stala v posledních letech projekční plochou, do níž si mohou všichni ostatní promítnout, co se jim zrovna hodí.
Například premiéři států střední a východní Evropy v něm vidí bojovníka nejenom proti povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků, ale například i hlasitého kritika dvojí kvality potravin nabízených velkými nadnárodními výrobci, případně obchodními řetězci ve staré i nové Evropě.
Pro konzervativce je zase Orbán symbolem politiky práva a pořádku se silným důrazem na vnitřní bezpečnost, což se například projevilo stavbou protiuprchlického plotu na maďarsko-srbské hranici a přísnou azylovou politikou.
Křesťansky orientovaným skupinám zase může pro změnu imponovat jeho vlastní životní příběh člověka původně nevěřícího a protinábožensky orientovaného, jenž nakonec našel cestu k víře.
Omezit systém brzd a protiváh v ústavních institucích
Pravicoví radikálové s Orbánem sympatizují kvůli jeho útokům na samou podstatu integračního procesu spočívajícím v neustálém přenášení kompetencí z národních států směrem do Bruselu, a tím pádem i posilování role nikým nevolených unijních úředníků.
A může to znít jako paradox, ale v neposlední řadě slouží i evropské levici a liberálům coby ultimativní strašák, na jehož příkladě se dá varovat před problematickými stezkami, na něž by se mohlo Společenství evropských států v blízké budoucnosti vydat.
Volební úspěchy politiků jako je Viktor Orbán staví Evropskou unii před velké zkoušky. Začíná to jeho zvláštními vztahy s Ruskem Vladimira Putina. Zdaleka se neomezují pouze na projekt rozšíření maďarské jaderné elektrárny v Paksi nebo na cenově výhodné dodávky plynu, jež dovolují výrazně snížit ceny pro koncové spotřebitele.
Orbán totiž vidí v Putinovi vzor, jak uspořádat záležitosti ve vlastní zemi. Čili omezit systém brzd a protiváh v ústavních institucích, umenšovat životní prostor občanské společnosti a neziskové organizace financované z jiných než vládních zdrojů div že ne kriminalizovat. A především pak držet zkrátka politickou opozici.
Ta je při volbách pouhou stafáží bez reálné možnosti uspět, natožpak v zemi něco ovlivnit. Stačí se podívat, kolik hlasů dostaly v Maďarsku ostatní strany ve srovnání s vítěznou koalicí Orbánova Fideszu a křesťanských demokratů.
Právě tento systém, označovaný jako liberální, maďarský premiér v zemi za posledních osm let etabloval a vůbec se netají tím, že by ho rád exportoval i jinam na kontinent - už jenom proto, aby nebyl sám. Evropská unie udělá dobře, pokud se na tuto možnost připraví a zohlední ji například ve svých úvahách o budoucím rozpočtu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
