Republikáni jsou silní, ale ne jednotní. Trump nesmí ztratit víc než dva zákonodárce, míní amerikanista

Přestože už republikáni ovládají celý Kongres a Bílý dům získají již brzy, jejich jednota při volbě předsedy Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona koncem týdne visela na vlásku. Republikáni tam totiž mají nejtěsnější většinu od začátku Velké hospodářské krize před téměř stoletím. Nakonec však byl Mike Johnson zvolen napoprvé. Proč se mu to podařilo? 

Těch důvodů je samozřejmě více. Jeden z nich je, že Johnson si ve své roli předsedy Sněmovny reprezentantů vedl lépe, než mnozí očekávali. A v období jeho funkce nevznikla alternativa republikánského předsedy. 

Druhým důvodem je to, že minulý souboj o předsednictví, při kterém byl Kevin McCarthy zvolen na patnáctý pokus, úplně nepomohl republikánům navenek. Byla to nejednota a ta se voličům nelíbila.

Čtěte také

Diktátorem jen pro první den? Návrat do funkce Donald Trump slíbil zahájit deportacemi a těžbou ropy

Myslím si, že strana tím, že teď bude kontrolovat Bílý dům i senát, chce ukázat svou jednotu a to, že agenda Donalda Trumpa bude implementována. 

A třetím důvodem, i když spekuluji, jak důležitý je, že Mike Johnson měl a má trvalou podporu Donalda Trumpa. Ten se angažoval ve volbě předsedy Sněmovny reprezentantů tak, že republikány, kteří měli vůči Johnsonovi výhrady, osobně obvolával a snažil se je k volbě Johnsona přesvědčit.

Ale to asi nebylo proto, že by ho Trump miloval, že? V minulosti s ním měl několik rozepří. Ale teď asi nebyl nikdo jiný, kdo by zajistil průběh volby prezidenta voliteli a zajistil i jeho inauguraci, je to tak? 

Je pravda, že ve chvíli, kdy by se zdržel proces volby předsedy sněmovny, tak by neproběhla ani pondělní certifikace hlasů. A tudíž by se mohla teoreticky posunout inaugurace prezidenta. To by zároveň vrhlo stín na celé prezidentství Donalda Trumpa i na republikánskou stranu. Nebyla tam jiná alternativa. 

Čtěte také

Naslouchejte příběhům a hlasům z rozeštvané země. Jan Kaliba: Zápas o Ameriku

Myslím, že za posledních několik měsíců si Johnson a Trump vybudovali docela dobrý osobní vztah, alespoň se to tak zdá navenek a z interních informací. Myslím, že osobní podpora Johnsona byla ze strany Trumpa veliká. 

Trump sice osobně prokázal svou sílu dovnitř republikánské strany, ale ani tak to není úplně bez hranic. Část republikánů se proti němu postavila kvůli finančnímu stropu nebo třeba nominaci Matta Gaetze na post ministra spravedlnosti. Je to tak? 

Ano. Trump se snažil samozřejmě ve volbě předsedy sněmovny ukázat svou sílu a způsob, jakým dokáže ovládat Republikánskou stranu. 

Na druhou stranu jsou zákonodárci odpovědní voličům ve svém okrsku. Ve chvíli, kdy jejich voliči nesouhlasí s částí Trumpovy agendy, tak budou hlasovat proti ní. A s tím se Trump bude do budoucna potýkat. 

Samozřejmě že jednotlivci, kteří hlasovali zpočátku proti Johnsonovi, volali například po větší transparentnosti týkající se sestavování federálního rozpočtu.

Čtěte také

Amerikanista: Trump toho nasliboval hodně. Ne všechny změny ale budou k lepšímu

Jsou to zákonodárci, kteří dbají na fiskální odpovědnost. A Trumpova agenda není zrovna fiskálně odpovědná, naopak se očekává, že se bude zvyšovat federální dluh. To je příklad situace, v níž jednotliví republikáni půjdou proti Trumpovi.  

K tomu se ještě přidá to, že počet zákonodárců za republikánskou stranu se zřejmě sníží odchodem dvou členů Sněmovny reprezentantů do prezidentovy administrativy... Jak těžké bude pro Trumpa prosazovat své plány hned na začátku svého volebního období? 

Rozhodně to nebude jednoduché, protože republikánská většina je velmi malá. Republikáni nebudou moci ztratit ani jeden dva hlas v klíčových legislativních návrzích. Zřejmě budou potřebovat podporu části demokratů. 

Tím by se mohla trošičku zacelit ta dělicí linie mezi republikány a demokraty. A my už jsme slyšeli lídry obou stran, jak říkají, že je potřeba americkou společnost stmelovat a na politiku nahlížet nadstranicky. 

Uvidíme, jestli paradoxně tato jasná republikánská většina nepřinese více nadstranické politiky. Osobně se ale obávám, že to tak nebude. Zejména ne v otázkách třeba federálního rozpočtu, kde republikáni budou potřebovat podporu demokratů. A ve chvíli, kdy se demokraté postaví na zadní, bude těžké s tím bojovat.