Řepka vysává půdu a znečišťuje vodu. „Ale vyplatí se,“ obhajuje zemědělce šéf svazu pěstitelů

„Produkce řepky by se neměla omezovat. Jde o jednu z mála plodin, o které je v zemědělství zájem, má odbyt, je žádaná,“ uvedl v pořadu Pro a proti ředitel Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin Martin Volf.

Podle něj dnešní způsob pěstování řepky odpovídá velikosti České republiky, používají se šetrné technologie a užívání pesticidů je přísně řízeno. „Dnes pěstujeme řepku daleko lépe než v minulosti.“

„Řepka je jedna z mála zlepšujících plodin. Zlepšuje velmi výrazně osevní postup obilovin, kterých pěstujeme okolo pětapadesáti procent,“ vysvětluje ředitel.

Když nebudeme pěstovat řepku, co budeme pěstovat? Zemědělci odejdou k obilovinám, protože nic jiného v Evropě nemá odbyt. Martin Volf

Ten nesouhlasí, že řepka vyčerpává půdu. „Je náročná na živiny, ale zůstane po ní organická hmota v půdě, má hluboký kořenový systém, takže řádově 90 % živin, které odebere, potom do půdy vrací. Výjimkou je dusík, který se vrací ze 40 %.“

„Mrtvá půda neexistuje. Každá půda je živá, obsahuje organismy, mikroprvky, a dále pracuje,“ říká na výtku oponenta Volf.

Řepka tedy zatím podle Volfa v Česku ustupovat nebude, protože se zemědělcům prostě vyplatí. „Podívejte se na brambory. Umíme je pěstovat, ale od zemědělců je nikdo nevykoupí."

„To není o tom, že bychom měli změnit osevní postup, ale zemědělec bude vždy pěstovat to, na co má odbyt. A jestli má odbyt jen na pšenici, kukuřici a řepku, věnuje jim větší pozornost ve svém osevním postupu,“ upozornil Volf.

Odborník na zemědělství a venkov František Havlát souhlasí, že řepka patří na česká pole, ale nanejvýš do 8 % z výměrů orné půdy.

„Současný boom pěstování je absurdní a nepochopitelný. Řepka je nejnáročnější plodina, která vysává vodu a má také vysokou náročnost na průmyslová hnojiva a chemii," říká Havlát.

Musíme se vrátit k tradičním až devítihonným osevním postupům. Jestli mi někdo z odborníků řekne, že budeme mít tříhonný osevní postup řepky, kukuřice a pšenice, který budeme točit, je zralý na vrácení diplomu. František Havlát

Současné pěstování řepky, kukuřice a pšenice podle něj jen vyčerpává půdu. „A protože dvacet roků nevracíme do půdy hnůj, protože nemáme živočišnou výrobu, tak půda degraduje. Také u nás nedochází k hluboké orbě kolem třiceti centimetrů, dělá se jen deset, a to je celý problém.“

Pěstování řepky se nastavilo, aby velké zemědělské podniky měly jednoduchý byznys. „Je třeba plynule přejít k tradičním osevním postupům a k živočišné výrobě," podotýká Havlát.

Dnešní stav podlě něj vznikl uměle. „Zlikvidovala se živočišná výroba s tím, že se všechno doveze. Proto musíme nastavit zemědělskou politiku státu jinak.“

„Musí být jasná státní podpora toho, co budeme potřebovat: brambory, okopaniny. Musíme vrátit 35 % jetele, trávy a vojtěšky orné půdě, musíme mít živočišnou výrobu až 1,5 dobytčí jednotky. To je jediná cesta, jestli chceme přežít a nechceme nechat našim dětem zplundrovanou zemi,“ shrnuje Havlát.