Ředitel českých Lékařů bez hranic: Překvapuje nás, jak snadno se ztratilo vnímání, že uprchlíci jsou také lidé jako my

16. červenec 2015

Stany na břehu moře postavené na kamenech těsně před francouzskou hranicí. Takový pohled se naskytne těm, kteří míří autem z italské Ventimiglie do francouzského Mentonu.

Ve stanech bydlí migranti především ze Súdánu a dalších afrických zemí, kteří se snaží dostat do Francie – někteří pak i dál.

Podle Lékařů bez hranic se z debat o uprchlících nesmí ztratit respekt k životu.

Organizace uvádí: „Rozumíte obavám o budoucnost a podobu Evropy a chápete, že debaty na tak závažné téma provází emoce a často vyhrocenost.“

Jak tomu ale lze předejít? Odpovídá ředitel české pobočky Lékařů bez hranic Pavel Gruber:

„Jedna z otázek je respekt k životu. Nás trošku šokovalo nejenom vox populi, ale i politici a autority, jak snadno šíří názor stavět zdi, potápět atd., jak snadno se ztratilo vnímání, že to jsou také lidé jako my. Druhá věc jsou fakta. Je plno mýtů, které se tradují a předávají se. Kdybychom o tom mluvili věcně, je emocí méně. A třetí věc, kterou bych chtěl zmínit za sebe osobně: od našich elit bych očekával zklidňování emocí a převedení debaty do věcné roviny.“


Nedostávají se na lodích do Evropy i teroristé? Je to velmi nepravděpodobné. Cesta přes moře je velmi riskantní, zachránění lidé jsou navíc na pevnině policií a pohraničními složkami registrováni a jsou jim odebrány otisky. Zdroj: Lékaři bez hranic: 12 otázek a odpovědí ke krizi ve Středomoří

Mýty o uprchlících se organizace snaží vyvrátit. Často se například zmiňuje, že všichni imigranti jsou mladí muži.

„Realita je taková, že většina jsou mladí muži. Je to tak, že ve chvíli, kdy utíkáte před válkou, tak je logické rozhodnutí, že pošlete někoho, kdo má šanci tu cestu přežít, uchytit se a následně třeba tu rodinu živit a pomáhat jí,“ dodává Pavel Gruber.

Podle něj je nepravděpodobné, že mezi uprchlíky jsou teroristé, jak se často také tvrdí.

autoři: mvo , Michael Rozsypal
Spustit audio