Rakouští sociální demokraté na rozcestí

1. říjen 2009

Šéf hornorakouských sociálních demokratů Erich Haider ve středu oznámil, že v důsledku nedělního volebního debaklu se vzdá své stranické i vládní funkce.

Ještě v pondělí mu vyslovila stranická grémia téměř plnou důvěru 44 hlasy proti čtyřem a dvěma zdržením. Toto rozhodnutí podpořil i spolkový kancléř. Stačily dva dny a ukázalo se, že kvůli nejtěžší porážce své strany SPÖ při zemských volbách od roku 1945, kdy z téměř 40 procent hlasů klesla na 25 procent, je jeho pozice neudržitelná. Zcela jasně naznačil jeho zástupce Hermann Krist, že "postavení Haidera je pouze přechodným řešením."

Ještě před šesti lety byl Erich Haider mocným mužem v SPÖ a jako populista kritizoval kroky tehdejší černomodré vlády lidovců se Svobodnými při privatizaci státních oceláren VÖST. Podařilo se mu ve volbách ohrozit i lidoveckého zemského hejtmana Josefa Pühringra, ale jak se nakonec ukázalo, bylo to pro něho Pyrrhovo vítězství. Lidovci se poté překvapivě rozhodli uzavřít na zemské úrovni koalici se Zelenými a Haider se sice díky proporční politice dostal do vlády, ale zde vzhledem k černo-zelenému spojenectví neměl co říci.

Proto se tento vitální padesátník vrhl do víru celospolkové politiky a pokoušel se stát levicovým svědomím své strany a sehrál vedoucí roli při svržení předchozího spolkového kancléře Alfreda Gusenbauera. Lepší renomé má proto pod novým stranickým šéfem Wernerem Faymannem, který na rozdíl od vorarlberského stranického šéfa Michaela Ritsche neučinil Haidera odpovědným za volební porážku. Ten ale nyní lituje, že v minulém podzimu nepřijal nabídku Faymanna, aby se v jeho vládě stal ministrem zdravotnictví. Vzhledem k třetí letošní porážce SPÖ při zemských volbách v Tyrolsku, Vorarlbersku a nyní Horních Rakousích se stále silněji ozývají kritické hlasy vůči vídeňskému vedení v čele s Wernerem Faymannem. To za situace, kdy podle průzkumu pro magazín "News" pokračují sociální demokraté v nezadržitelném propadu. Kdyby se nyní konaly parlamentní volby, zvítězili by lidovci s 34 procenty jasně před SPÖ s 24. Velmi blízko by se k tomuto číslu přiblížili krajně pravicoví Svobodní FPÖ, přičemž Zelení by získali deset a BZÖ by kleslo na pouhé čtyři procenta.

Spolkový kancléř a předseda SPÖ ale zastává stále názor, že nejsou třeba žádné korektury na sociálně demokratickém programu. Den po prohraných zemských volbách prohlásil "nehledám obětního beránka, protože aktuálně není třeba změny. Poukázal přitom na to, že při zemských volbách jde o pouhé "regionální události". "Při posledních volbách do Národní rady jsem prošel před rokem cílem jako první. To nebyly zemské volby, ale parlamentní", zdůraznil. Proto také neplánuje vzhledem k svému lidoveckému koaličnímu partnerovi tvrdší postoje, protože je poslední, kdo by vyhledával spory. Přesto však podle solnohradské zemské hejtmanky Gabi Burgstallerové je nutno posoudit, jaký podíl při porážce v Hormích Rakousích je nutno hledat i na spolkové úrovni. Je třeba položit otázku, proč by lidé měli volit sociální demokraty. S tím se musíme bezodkladně zabývat a vyvodit závěry, zdali máme ještě co říci mládeži. Rovněž v otázkách cizinecké politiky chybí straně jasné pozice, tvrdí solnohradská hejtmanka. Bývalý šéf solnohradské SPÖ Wolfgang Radleger přímo kritizoval současného kancléře za jeho "funkcionářské škleby".

Sociálně demokratický burgenlandský zemský hejtman Hans Niesel ale nepovažuje personální diskusi za užitečnou. Podle jeho názoru není politika tak jednoduchá, že když vyměním osobu, tak zase bude vše v pořádku. Vídeňský zemský sociálně demokratický vedoucí Christian Deutsch ale nevidí žádný vliv předchozích zemských voleb na Vídeň v příštím roce. "V roce 2010 jasně dokážeme, že Vídeň je něco jiného". V příštím roce budou voleny zemské sněmy v Burgenlandsku a Štýrsku a zde by mohli sociální demokraté proti opozičním černo-modrým získat další hlasy.

Předsedkyně parlamentu Barbara Prammerová proto nevidí nutnost změny ve spolkovém vedení strany jako reakci na prohrané zemské volby. Důvod porážek nevidí v samotné straně, ale v trendu na evropské úrovni. Konzervativní strany v důsledku krize nastoupily levý kurs a dávají tak sociálně demokratické odpovědi. Sociální demokraté se tak dostávají do argumentační tísně.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

Spustit audio