Rákos používá chemické zbraně
Některé rostliny- například slunečnice, kapradiny, ořešáky a borovice - využívají různé chemikálie k tomu, aby si své sousedy udržely od těla. Rákos obecný ovšem zašel mnohem dál.
Rákos obecný (Phragmites australis) pochází z Eurasie. V Americe patří mezi invazivní rostliny - zabírá mokřiny, mění jejich ekologii a snižuje biodiverzitu. Biologové z University of Delaware zjistili, že rákos při kolonizaci nových území využívá svou chemickou zbraň k přímé likvidaci původních rostlin.
Svými kořeny vylučuje do půdy kyselinu gallovou (3,4,5- trihydroxybenzoovou) - tříslovinu, která se používá v koželužství. Na kořeny rostlin tato látka působí velmi destruktivně - narušuje strukturální protein tubulin, který je pro rostlinné buňky nezbytný. Laboratorní experimenty ukázaly, že do 10 minut po přidání kyseliny gallové se tubulin mokřadních rostlin začne rozkládat a po 20 minutách je celá struktura zničená. To vede ke kolapsu kořenů a následně i celé rostliny.
Původní druhy rodu Phragmites podle zprávy z University of Delaware tento toxin vylučují také, ale v mnohem nižší koncentraci, než exotický rákos obecný. Vědci nyní chtějí mezi původními mokřadními rostlinami hledat takové, které by byly vůči kyselině gallové rezistentní. Pokud se jim to podaří, chtěli by s jejich pomocí bránit rákosu v dalším šíření.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
