Rákos používá chemické zbraně

23. září 2010

Některé rostliny- například slunečnice, kapradiny, ořešáky a borovice - využívají různé chemikálie k tomu, aby si své sousedy udržely od těla. Rákos obecný ovšem zašel mnohem dál.

Rákos obecný (Phragmites australis) pochází z Eurasie. V Americe patří mezi invazivní rostliny - zabírá mokřiny, mění jejich ekologii a snižuje biodiverzitu. Biologové z University of Delaware zjistili, že rákos při kolonizaci nových území využívá svou chemickou zbraň k přímé likvidaci původních rostlin.

Biologové z University of Delaware zkoumají rákos

Svými kořeny vylučuje do půdy kyselinu gallovou (3,4,5- trihydroxybenzoovou) - tříslovinu, která se používá v koželužství. Na kořeny rostlin tato látka působí velmi destruktivně - narušuje strukturální protein tubulin, který je pro rostlinné buňky nezbytný. Laboratorní experimenty ukázaly, že do 10 minut po přidání kyseliny gallové se tubulin mokřadních rostlin začne rozkládat a po 20 minutách je celá struktura zničená. To vede ke kolapsu kořenů a následně i celé rostliny.

Původní druhy rodu Phragmites podle zprávy z University of Delaware tento toxin vylučují také, ale v mnohem nižší koncentraci, než exotický rákos obecný. Vědci nyní chtějí mezi původními mokřadními rostlinami hledat takové, které by byly vůči kyselině gallové rezistentní. Pokud se jim to podaří, chtěli by s jejich pomocí bránit rákosu v dalším šíření.

autor: Martina Otčenášková