Radši týden klidu

Jistě, to je jemný opis toho, na co si nejen studenti, ale i řada vysokých představitelů vysokých škol stěžují opakovaně, aby se jim opakovaně dostávalo ujištění z vládních míst, že vysoké školství zůstává jednou z priorit té které vlády.

Faktem je, že studenti - kteří celý podnik rozjeli - si na co stěžovat mají. Faktem je i to, že vláda nejspíš dělá, co může, aby se vysoké školství rovnou nezhroutilo.

Faktem je, že veřejné vysoké školství je podfinancováno již dlouhá léta. Faktem druhé strany je, že do financování se (alespoň podle ministryně Petry Buzkové) neustále zlepšuje.

Samotný fakt, že v současnosti probíhá největší studentská akce od dob listopadu 89 ještě neznamená, že tu máme nějakou obdobnou situaci jako před lety.

Nicméně z oficiálních dokumentů na webových stránkách této studentské akce se můžeme dozvědět například, že výzva k uspořádání Týdne neklidu byla přijata v Olomouci 16. prosince 2003 studenty a pedagogy, kteří se loni účastnili obdobných, více méně žertovných akcí, jež veřejnost zná jako "Pohřeb českého vysokého školství".

A dále, z týchž internetových stránek (citát): "Cílem nynější akce je podpořit Českou konferenci rektorů a Radu vysokých škol a jejich projekt radikální reformy veřejných vysokých škol, který konečně dá vysokoškolskému vzdělání v České republice jako jednomu ze států Evropské unie místo, které mu patří, a mladé generaci vytvoří příležitost ke studiu bez omezení."

S tím se dá, řekl bych, bez větších rozpaků souhlasit. Politická prohlášení o prioritách v oblasti vzdělávání jsou vskutku četná a možná to i hezky zní v období voleb, jenže je to jako se vším ostatním. Nedá se prostě všechno slíbit a všechno pak splnit. Na to už by si i český volič mohl pomalu zvyknout. Ale:

Jestliže je objem financí, který jde v České republice do veřejných vysokých škol v podstatě nesrovnatelný s běžným průměrem v Evropské unii, vypovídá to přinejmenším o tom, že jsme na tom jako stát o mnoho bídněji, než vyspělá Evropa, a konkrétněji navíc také o tom, že vládě hoří koudel někde úplně jinde, než v oblasti vzdělávání.

Jinými slovy: politici si nejspíš uvědomují, že s nedovzdělaným národem se nikam daleko do Evropy neprodereme, na druhou stranu jim dost možná právě limity jejich vzdělanosti neumožňují uchopit letitou problematiku vysokého (ale i středního a základního) školství nějak moderněji, a s větší nápaditostí, než tomu bylo doposud. Tomuhle jevu se opisem říká "politická vůle", a tom to nejspíš celé je.

Studenti, dlužno dodat, že ne všech veřejných vysokých škol, však nechtějí tímto "Týdnem neklidu" svrhnout vládu či změnit státní zřízení, nýbrž jen vyvolat zájem nejen veřejnosti, ale právě i těch zodpovědných politiků o - přinejmenším z jejich úhlu pohledu - kritickou situaci veřejného vysokého školství.

Osobně je mi na celé akci sympatické, že je hravá i zamyšlená, a že vyzývá k diskusi, nikoli k nějaké rázné akci. Jistě, že se najdou škarohlídové, kteří "neklidným" studentům budou vytýkat neúčast na přednáškách, lidově - "flákání se" - navíc po Praze, kam je na čtvrtek plánována větší společná akce. Ale to je asi normální.

Ze všeho nejvíc by se ale člověku líbilo, kdyby všechny akce tohoto "Týdne neklidu" nakonec vedly k tomu, že by se moudré hlavy školské a vládní někde sešly a v předem vyhlášeném "Týdnu klidu" našly nějaké fungující řešení. Abychom totiž za pár let, díky upadající úrovni vzdělávání, skutečně neskončili (jako republika) v roli nějaké středně kvalitní výrobní dílny pro zbytek toho chytřejšího zbytku světa.