Radost kalila chřipka

S odstupem 90 let se může zdát, že podzim roku 1918 byl pro Čechy obdobím vrcholné euforie. V zápisech obecních a městských kronik z té doby však zaznívají i pochmurné tóny. Kromě konce 1. světové války a vyhlášení samostatného Československa popisuje většina kronikářů děsivou epidemii tzv. španělské chřipky.

Ve světě se nakazila touto chorobou asi miliarda lidí a počty obětí na životech se odhadují na 40 až 50 milionů. Odhady, které berou v potaz i situaci mezi domorodým obyvatelstvem kolonií, jsou mnohonásobně vyšší a šplhají ke 200 milionů mrtvých. Nově vzniklé Československo pandemii neuniklo. Z dobových zápisů vyplývá, že v některých obcích ulehlo s těžkou chřipkou devadesát procent obyvatel. Po celé zemi se kvůli epidemii zavíraly školy.

Podle oficiálních zdravotnických statistik měly v roce 1918 země Koruny české 9,6 milionu obyvatel. Onemocnění španělskou chřipkou mezi nimi kulminovalo právě v době, kdy se rodil samotný československý stát - v říjnu a listopadu 1918. Za tyto dva měsíce zemřelo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 70 tisíc lidí, tedy dvaapůlkrát více než za stejné období v jiných letech.

Chřipku uvedli lékaři jako příčinu úmrtí v 26 tisících případů. O rok dříve u nás zabila "obyčejná" chřipka jen 106 osob. Mnohé oběti španělské chřipky jsou navíc ukryty za diagnózou "zápal plic", který je v roce 1918 uváděn jako příčina úmrtí dvakrát častěji než v roce 1917. Počet obětí španělské chřipky v zemích Koruny české lze odhadnout na 40 tisíc. Tato čísla dávají tušit, že pro mnohé rodiny měl konec války a vznik Československa hořkou příchuť.

Pokud bychom nehodnotili jen rychlost, nýbrž "hrubý zabijácký výkon", pak by španělská chřipka našla ve své době velmi zdatné konkurenty mezi dalšími infekčními chorobami. Zhruba stejný počet úmrtí, tedy kolem 40 tisíc ročně, měla v té době u nás na svědomí třeba tuberkulóza.

Zvukovou podobu této zprávy můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 24.10.2008.