Radko Kubičko: Marian Jurečka podruhé

27. leden 2020

Když byl před necelým rokem zvolen předsedou KDU-ČSL Marek Výborný, byla to nade vší pochybnost zpráva dne.

Bez ohledu na to, že lidovecká strana je permanentně v krizi, v podstatě se nepřestala nikdy potácet na hraně výpadku z Poslanecké sněmovny a její politický vliv je skoro už zanedbatelný.

Čtěte také

Je to ale pořád tradiční politická strana, s bohatou historií, kopírující v podstatě české politické dějiny, ideově pevně ukotvená, reprezentující jeden z hlavních evropských proudů.

Ale hned druhou zprávou z loňského sjezdu byla porážka Mariana Jurečky, politika, který společně s Pavlem Bělobrádkem učinil nevídané – vrátil stranu zpět na výsluní, do Sněmovny a rovnou i do vlády.

Jurečka se nejprve urazil, že to neocenili delegáti a nezvolili ho předsedou. A pak to neocenil ani nový předseda, když do funkce první místopředsedkyně chtěl zcela neznámou senátorku Šárku Jelínkovou. Jurečka opustil místo konání sjezdu a celou noc se nechal jako malý kluk přemlouvat, aby kandidoval alespoň na řadového místopředsedu. Na rozdíl od milého a vstřícného Jana Bartoška, též poraženého, nakonec trval na tom, že kandidovat nebude. Řadě delegátů tím připravil těžké zklamání.

Návrat do hry

Ale v politice nikdy nic není definitivní. Tragická a nečekaná událost v rodině předsedy Výborného změnila zase vše a uraženého Jurečku poněkud osudově vrátila do hry. Reparát zvládl, ale není mu co závidět, je teď na něm, aby zvolna politicky bankrotující stranu zachránil.

Čtěte také

Marek Výborný měl málo času, ale nedařilo se mu, strana dále stagnuje, známost její značky, ale i jméno jejího předsedy vykazuje bezmála nulový potenciál. Skoro to navozuje otázku, jestli pozice strany není už beznadějná.

Za této obtížné situace bude muset Marian Jurečka pokračovat ve svém reparátu. První velkou zkouškou budou podzimní senátní a krajské volby, které dříve bývaly lidoveckou doménou. Nyní jsou kromě zlínského fenoménu Jiřího Čunka na místě velké obavy.

Člověk z lidu

Může tak trochu automaticky spoléhat na to, že je nyní obecně nejznámější lidoveckou tváří, známější než předchůdce, zcela odpovídající profilu strany. Soukromý zemědělec s bezchybně fungující velkou rodinou, člověk z lidu, vyjadřující se jednoduše a srozumitelně. Fotografie u volantu traktoru i spíše mediální podezření z dobrých vztahů k zemědělskému kolegovi, byť v jiných, velkopodnikatelských dimenzích, premiéru Babišovi, mohou hrát spíše pro něj.

Čtěte také

Přesto je jeho mise dále impossible, co se nedařilo Výbornému, nemusí se dařit ani jemu. Voličská základna strany je velmi omezená a oslovovat nové voliče se dařilo naposledy Josefu Luxovi, ale také jen když přišel s geniální myšlenkou tzv. Čtyřkoalice.

Pokud by chtěl Jurečka uspět, musí přijít s něčím podobným. Jenže zkušenost s debaklem spojení se STAN je varující. Jurečka ta bude muset zřejmě spoléhat jen na své charisma a to nemusí stačit.

Každopádně ale nový předseda dostává novou šanci, přinejmenším zachránit historickou českou stranu hlavního evropského proudu. Může ji zcela definitivně pohřbít, může ji zachránit tak, jako tomu bylo dosud, aby dále paběrkovala a doprošovala se u silnějších o drobky ze stolu. Nebo může z ní učinit totéž, co Sebastian Kurz a dovést ji samozřejmě v odlišných českých podmínkách k vlivnému postavení vládní strany. To není věru malá výzva.

Komentátor Radko Kubičko

Marianu Jurečkovi se z ní skoro může zatočit hlava. Jenže si to vybral sám, z předchozích proher je prý poučenější, tak se od něj právem více očekává. Předpoklady i okolnosti mu nyní přeji více než kterémukoliv předsedovi před ním.

Tak uvidíme, jestli se zhostí role premiéra nebo aspoň vicepremiéra, byť i jen třeba stínového, nebo bude zase jen trucovat ve vinárně U Elišky.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio