Rád bych, aby se mi to jen zdálo

18. srpen 2006

Některé věci jsou prostě složité, a proto je neumím pochopit. Některé ale těžko chápu, protože prostě nechci.

Zdá se, že v tom druhém přístupu se postojově podobám některým představitelům naší polistopadové nezávislé justice. A to se mi na mně samotném nelíbí - ta podoba.

Ve čtvrtek večer informovala Česká televize v hlavní večerní zpravodajské relaci o tom, že se do konce září na brněnském krajském soudu zase rozhoduje o tom, zda bývalý agent StB Pavel Minařík bude - nyní údajně s konečnou platností - zproštěn viny. Jedná se o jeho pokus spáchat pumový atentát na mnichovské sídlo Rádia Svobodná Evropa.

Pamětníci a znalci prominou, ale je třeba trochu zopakovat, o co vlastně šlo. V základu celé kauzy jsou dvě vskutku rozdílné věci. Jednou z nich je úmysl "hrdinného" kapitána Minaříka spáchat atentát na mnichovskou Svobodnou Evropu.

Druhou záležitostí je fakt, že kdosi jiný, podle některých zdrojů snad prý lidé z okolí kdysi smutně proslulého teroristy, známého pod jménem Carlos, ten atentát nakonec doopravdy uskutečnili a způsobili tím nejen velkou škodu, ale především i těžká zranění několika pracovníků tehdejšího československého vysílání.

Uskutečněným atentátem se nebudu zabývat. Musím se ale pozastavit nad způsobem argumentace, který vedl (připomínám, že procesy s Minaříkem se táhnou nějakých třináct let) k mnoha pro něj osvobozujícím rozsudkům. Posledním v řadě bylo zatím rozhodnutí brněnského městského soudu, který dosud nepravomocně zprostil Minaříka viny. Proti tomuto rozhodnutí se odvolal státní zástupce, což je důvodem k tomu, aby se kauzou zabýval brněnský krajský soud.

Důvodem rozhodnutí brněnského městského soudce Aleše Dufka byl, podle sdělení České televize, posudek znalce na hodnotu zařízení Rádia Svobodná Evropa, které mohlo být případně zničeno v případě, že by Minařík své plány uskutečnil. Prý by bylo k případnému odsouzení Minaříka za trestný čin nutné, aby znalcem (opakuji - znalcem) odhadnutá hodnota případě zničeného zařízení (opakuji - zařízení) překročila částku pět miliónů korun. Znalec však stanovil případnou škodu na majetku níž.

Byl bych nejradši, kdyby se mi to celé jen zdálo. Ten agent StB prokazatelně plánoval cosi, čemu se říká "teroristický útok". Plánoval ho jako slouha komunistické tajné policie, která zase byla slouhou komunistického režimu. Rádio Svobodná Evropa bylo protivníkem (kromě jiného a jiných) těchto dvou slouhů. Minařík chtěl škodit, ne-li vraždit, aby tím zabojoval proti nepříteli. Jedna a jedna jsou dvě. Fakt, že nyní za totéž, za co by ho před dvaceti lety režim nejspíš přinejmenším povýšil, stojí před soudem, je malou satisfakcí za zvěrstva, která činil posluchačům Rádia Svobodná Evropa Minaříkův pán.

Skutečnost, že nějaký soudobý soud najde doopravdy příšernou vymlouvací kličku, jak Minaříka vyvázat z obvinění, musím považovat za skandální. Bylo mi, svého času, ctí spolupracovat s lidmi, kteří si z onoho uskutečněného atentátu odnesli trvalé následky na zdraví. Chtěl bych, aby jim, těmto svědkům a obětem "minaříkovských" plánů přímo do očí ten soudní znalec řekl, na kolik by asi "bajvočko" odhadoval škodu na (jak říká ten osvobozující rozsudek) "zařízení" Rádia Svobodná Evropa.

Jsou to přesně situace, ve kterých můj přítel, vážený pán a uznávaný lékař, říká: "To bych fakt zvracel!"

Jen se obávám, jestli nejsme v téhle zemi nasměrováni k tomu, že to bude nakonec Minařík, který si - po vzoru našich současných špičkových státních úředníků - sám stanoví trest. Odhaduji, že by se povýšil tak o dvě frčky, přidal si na platu a poslal na dovolenou - samozřejmě, že do Mnichova.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

autor: Martin Schulz
Spustit audio