Původ rakoviny tasmánských ďáblů

Největší draví vačnatci – tasmánští ďáblové mědvědovití (Sarcophilus harrisii) – trpí nakažlivou rakovinou. První případy byly zaznamenány v polovině 90. let a nyní rakovina ohrožuje samotnou existenci druhu. Nemoc se přenáší kousanci, které si ďáblové uštědřují během soubojů a páření. Jakmile se rakovinné buňky usadí v novém hostiteli, začnou agresivně růst a na hlavě zvířete se vytvoří velké nádory. Většina nakažených ďáblů umírá během několika měsíců v důsledku vyhladovění nebo tvorby metastáz.

Původ nakažlivé rakoviny ďáblů se nyní podařilo vystopovat vědeckému týmu, který vede genetičká Elizabeth Murchisonová z britského Wellcome Trust Sanger Institute. Sekvenování genomů zvířat z opačných konců Tasmánie odhalilo, že nemoc pochází od jediné samice. Zahynula před více než 15 lety let, ale její DNA stále žije a v rakovinných buňkách se přenáší v současné populaci. Vědci jí proto dali přezdívku „Nesmrtelný ďábel“.

Podařilo se jim také katalogizovat mutace, které se vyskytují v nádorových buňkách. Zajímavé je zjištění, že jeden z genů, které jsou důležité pro imunitní rozpoznávání, zcela chybí. Není vyloučené, že právě proto nejsou cizí rakovinné buňky odhaleny imunitním systémem a mohou se bezpečně usadit v těle jiného ďábla.

Zdroj: Science Daily, Cell

-----