Putinův střízlivý projev k národu i Spojeným státům

2. prosinec 2016

„Ruský prezident Vladimir Putin vyzývá k vzájemně přínosným vztahům se Spojenými státy,“ tak zní titulek článku v americkém deníku New York Times. List se rozepisuje o Putinově tradičním projevu o stavu Ruské federace.

Jak uvádí, ve srovnání s vlnou euforie, která zachvátila ruskou politickou elitu po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách, měl Putinův projev střízlivý tón. Ruský prezident přitom měl spoustu důvodů vychutnat si čtvrteční výroční projev jako triumf: jeho popularitu umocňuje sílící, často proruský populismus v Evropě i Americe.

Putin předstoupil před politiky a podnikatele ve Svatojiřském sále Kremlu. Ocenil je za to, že ctí „vlastenecké hodnoty“ a že se nenechají svést lákavým populismem. Putin také řekl, že ve světě přibývá rozbrojů a konfliktů politických, etnických, náboženských i sociálních. Děje se to prý i ve zdánlivě stabilních zemích a oblastech.

Podle listu New York Times zřejmě tyhle výroky poněkud překvapily západní představitele, kteří opakovaně kritizují Kreml za podporu antisystémových politických sil a rozsévání zmatku za účelem oslabení liberálních demokracií. Jak deník New York Times v této souvislosti připomíná, Německo čekají příští rok parlamentní volby a šéf Spolkové zpravodajské služby (BND) Bruno Kahl v úterý varoval, že Rusko už teď Německo přímo „bombarduje Německo záplavou dezinformací s cílem vyvolat „politickou nejistotu“.

Jsme světová velmoc. Jednejte tak s námi

New York Times se pochopitelně soustředí hlavně na ty pasáže Putinova projevu, které se týkají Spojených států. Ruský prezident, aniž by zmínil jméno Donalda Trumpa, řekl, že Rusko chce spolupracovat s příští americkou administrativou. Obě země by podle Putina měly normalizovat vztahy a rozvíjet je na základě “vzájemné rovnosti a přínosu.“ V podstatě totéž řekl Putin Trumpovi, když mu po amerických volbách telefonicky poblahopřál k vítězství.

Autoři článku v New York Times si všímají, že Putin tentokrát nemluvil o Spojených státech nijak jízlivě – na rozdíl od některých svých dřívějších vystoupení.

Americká jaderná puma B61

Dal ale jasně najevo, že Rusko chce, aby se s ním jednalo jako s velmocí světovou – a nikoli pouze regionální. Výraz „regionální velmoc“ použil před dvěma lety americký prezident Obama, což Moskvu rozhořčilo.

Ruský prezident také zdůraznil, že Moskva a Washington nesou zodpovědnost za mezinárodní bezpečnost a stabilitu – a tedy i nešíření jaderných zbraní. Podle New York Times narážel na některé Trumpovy předvolební výroky.

Udržme jadernou rovnováhu

Donald Trump během předvolební kampaně naznačil, že jaderné zbraně by mělo mít více zemí tak, aby se mohly bránit bez pomoci Washingtonu. Trump také hrozil zrušením mezinárodní dohody, která omezuje íránský jaderný program. A během kampaně také prohlásil, že americký jaderný arzenál zaostává za tím ruským a že je třeba s tím něco udělat.

Na to vše podle New York Times reagoval Putin ve svém čtvrtečním projevu o stavu Ruské federace. Důrazně varoval Washington před jakýmkoli pokusem o narušení „rovnováhy ruských a amerických jaderných arzenálů.“ Takové pokusy jsou podle Putina velice nebezpečné a mohou vyústit v globální katastrofu. „Na to je třeba stále myslet,“ řekl ruský prezident.

Putinova připomínka, že Rusko je jaderná velmoc, a také poněkud zdrženlivé vyjádření naděje na zlepšení rusko-amerických vztahů je podle New York Times v kontrastu se škodolibou radostí, jakou nad Trumpovým vítězstvím projevovali někteří ruští politici a komentátoři. Ruská státní média před volbami označovala Trumpovu rivalku z Demokratické strany Hillary Clintonovou za rusofobního jestřába a válečného štváče. Trumpa naproti tomu prezentovala jako posla lepších zítřků, alespoň pokud jde o vztahy mezi Washingtonem a Moskvou. Tolik americký deník New York Times.

autor: rer
Spustit audio