Putinova blesková návštěva Rakouska

Odtud před polednem odletěl do Lucemburska na pozvání velkoknížete Henriho, aby tam jednal s premiérem tohoto půlmilionového člena Evropské unie Jean-Claudem Junckerem.

Hlavní náplní návštěvy ruského prezidenta v Rakousku, která se konala za bezprecedentních bezpečnostních opatřeních, byly kromě politických otázek především ekonomické vztahy mezi oběma zeměmi.

Ty od jeho poslední návštěvy Vídně před šesti léty zaznamenaly bouřlivý rozvoj. Výměna zboží se zvýšila více než dvojnásobně, a to z původních 2,1 miliardy euro na 4,6 miliard. Při jednání Putina se spolkovým prezidentem Heinzem Fischerem a spolkovým kancléřem Alfredem Gusenbauerem nebyly však vynechány ani politické problémy včetně dodržování lidských práv, amerického protiraketového štítu ve střední Evropě a problematiky Kosova. Ještě před příjezdem ruského prezidenta byla zamítnuta žádost rakouské veřejnoprávní televize ORF o rozhovor s Putinem kvůli časovému zaneprázdnění. Pozdější zdůvodnění však znělo jinak. Stalo se tak na základě negativních informací o Rusku, které šíří toto médium. Rakouská veřejnost to přijala s nevolí nejen jako důkaz neochoty, ale jako potvrzení současného stavu omezené svobody tisku v Rusku. Samotná ORF, když nedostala od Putina interview, odvysílala včera večer ve své hlavní zpravodajské relaci ZIP 2 rozhovor s jeho odpůrcem, bývalým šachovým mistrem světa Garri Kasparovem. Ruskou policií pronásledovaný Putinův odpůrce vyzval ze Štrasburku země Evropské unie, aby s Ruskem nejednaly jako s demokratickou zemí. Vyslovil názor, že Evropa se pochopitelně nemůže obejít bez obchodu se zeměmi jako je Rusko a Čína, ale s Putinem jednat jako s demokratem je chyba, protože politická situace v této zemi připomíná spíše Zimbabwe nebo Bělorusko. Rakouská ministryně zahraničí Ursula Plassniková, v rozhovoru s deníkem "Kurier" ubezpečila, že přirozeně s Putinem budou projednávána i kritická témata, avšak "pro nás současně platí, že nelze provádět politiku se zdviženým ukazováčkem". Ohlášené demonstrace proti Putinově návštěvě se nakonec konaly jen za malé účasti, takže obavy, že se bude opakovat situace jako při obdobné návštěvě Bushe ve Vídni se ukázaly být liché.

Samotný Putin prokázal svou politickou obratnost, když na tiskové konferenci, uspořádané pod obrazem Marie Terezie na Hradě, konstatoval, že je užitečný i čerstvý vítr směřující k problémům ruské demokracie. Nutno však nepostupovat jednostranně, protože i země Unie mají v této otázce problémy a konkrétně poukázal na cizinecké zákony v Rakousku. Pokud jde o Kosovo, nesouhlasil s představou rakouského prezidenta, který podpořil myšlenku postupné nezávislosti Kosova na Srbsku. Putin zdůraznil, že Rusko trvá na respektování principu neporušování územní celistvosti státu, což je v tomto případě Srbsko. Pokud jde o americký protiraketový štít, prezident Putin rozhodně prohlásil, že Rusko nemění svůj negativní názor na ně. Rakouský prezident Fischer k tomu poznamenal, že jeho země je "pro co největší bezpečnost na kontinentu při nejmenší úrovni zbraní."

Přímo symbolicky se pak jevila scéna po skončení představení proslulé vídeňské jezdecké školy pro ruský prezidentský pár. Putin jako milovník koní vstoupil do arény a za odměnu nabídl lipicánům kostky cukru.

Bonbónek ve formě 3 miliard euro pro další rozšíření obchodních vztahů přivezl do Vídně ruský prezident s osmdesáti obchodními oligarchy. Na společném zasedání rakousko-ruské hospodářské komory bylo podepsáno 35 smluv mezi jednotlivými firmami o investičních a kooperačních dohodách. Peter Hawlik z vídeňského "Institutu pro mezinárodní srovnávání" upozornil, že na rozdíl od minulosti, kdy investice plynuly jednostranně z Rakouska do Ruska, se nyní děje ve velkém i v opačném směru.

I když se návštěva prezidenta Putina neprojevovala mimořádnou srdečností jako před šesti lety, přece jen potvrdila, že současné vztahy s Ruskou federací má Rakousko bezproblémové. Rakousko nepřeceňuje svou úlohu ve sporu Evropské unie s Ruskem a nepředsazuje otázky porušování lidských práv nebo autoritativní způsob vládnutí šéfa Kremlu svým národním zájmům. Především rakouští hospodářští činitelé mají zájem na stabilním Rusku a velcí ruští investoři jsou zde vítáni. Samotná Ruská federace respektuje Rakousko jako stabilní zemi, která dodržuje Státní smlouvu z roku 1955, dodnes zachovává svou neutralitu a jako jeden z mála členů Evropské unie není v NATO.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .