Ptačí zpěv řídí levá polovina mozku

Naše řeč a ptačí zpěv jsou si v určitém směru velmi podobné. Mluvit či zpívat se děti i ptáčata učí „odposloucháváním“ dospělých jedinců, především svých rodičů a opatrovníků. U ptáků i u člověka navíc najdeme dočasnou fázi „žvatlání“, která předchází dospělé komunikaci. Neurovědci z Harvardské a Utrechtské univerzity nyní dokázali, že podobná je i organizace ptačího a lidského mozku. Schopnost mluvit se už od konce 19. století spojuje se dvěma centry v levé mozkové hemisféře. Takzvané Brocovo centrum řídí produkci řeči, Wernickeovo centrum je spojeno s chápáním mluveného i psaného jazyka.

Při poslechu zpěvu příbuzných i nepříbuzných ptáků se v levé polovině mozku zebřiček aktivovaly oblasti, které jsou považovány za analogické Brocovu a Wernickeovu centru. K aktivaci „ptačího Brocova centra“ docházelo bez ohledu na to, jestli zebřička naslouchala hlasu známého či cizího ptáka. Naproti tomu pandán Wernickeova centra se zaktivoval jen v případě, že mladý pták naslouchal zpěvu svého otce. Naznačuje to, že aktivace této oblasti je u ptáků spojena s pamětí a schopností učit se zpěvu svého druhu.

Zdroj: PNAS