Psychedelika mají potenciál navodit stejné změny jako antidepresiva. Už v řádu dní, věří psychiatr Horáček

3. prosinec 2021

„Naše vědomí je vlastně taková galerie obrazů, které neustále sledujeme. Jeden z nich je privilegovaný a nejvíce nám na něm záleží – to je obraz nás samých. A tento obraz mylně zaměňujeme za skutečnost,“ říká o lidském vědomí psychiatr a neurolog Jiří Horáček z Národního ústavu duševního zdraví a z 3. třetí Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Upozorňuje, že tyto naše obrazy ale představují jen určitý výsek, který nastavila evoluce.

„Když takový obraz zaměňujeme za skutečnost, tak pochopitelně velmi často dospíváme do různých neřešitelných situací, do paradoxů a v konečném důsledku vlastně do něčeho, čemu říkáme existenciální tíseň. To znamená trvale všudypřítomný strach ze smrti, který nás doprovází.“

Čtěte také

Vědci předpokládají, že existuje nějaký vztah mezi parametry, jako je množství neuronů, synapsí a míry propojenosti systému našeho mozku s tím, jak je pro nás realita parcelována do jednotlivých prostorových i časových dílků, vysvětluje Horáček.

Když se člověk podívá na červeně svítící žárovku, vidí červenou barvu. „Pro nás je to barva, ne vlnová délka,“ uvádí příklad neurolog a dodává, že například pro psa nebo kočku to může být ještě něco jiného. „A my se ptáme na to, jak je možná, aby se nějakému systému svět jevil právě v jeho kvalitách.“

Etické principy bychom vlastně mohli protáhnout na všechny organismy, které nesou vědomí.
Jiří Horáček

Horáček nicméně upozorňuje, že všechny teorie strádají jedním velkým nedostatkem – když se poctivě domyslí, tak to vede k tomu, že je teoreticky možné, že by tuto schopnost fenomenálně prožívat svět mohla mít i příroda neživá.

„Jedna z věcí, která by z toho mohla vyplývat, je třeba otázka etiky. Etické principy jako že druhý člověk má být cílem našeho jednání, nikoliv jen prostředkem k dosažení něčeho, bychom tak vlastně mohli protáhnout na všechny organismy, které nesou vědomí.“

Rychlejší úleva od utrpení

Psychiatr a neurovědec se zabývá mimo jiné neurobiologií schizofrenie a deprese a také mechanismem účinku antipsychotik a psychedelik. 

Čtěte také

V posledních dvaceti letech se zjistilo, že látky, které mají psychedelický potenciál, jsou schopné navodit změny v mozku, které jsou zcela stejné jako u antidepresiv. Jenže antidepresiva zlepší stav za měsíc nebo za dva, ale psychedelika mají potenciál navodit ty stejné změny v řádu hodit nebo dní,“ přibližuje Horáček.

To by mohlo být pro pacienty úlevné. „Pokud se to potvrdí, budeme schopni léčit toto příšerné strádání, které deprese přináší, velmi rychle. A to souvisí se snížením rizika sebevražednosti a podobně.“

Ketamin a psilocybin by mohly změny v této oblasti u některých pacientů navodit extrémně rychle.
Jiří Horáček

„Antidepresiva navíc depresi neodstraní. Ten samotná patologický smutek, to obrovské utrpení, které je srovnatelné nebo i horší než utrpení somatických nemocí tělesných, to běžné benzodiazepiny neodstraní. Nejdou po podstatě poruchy. Ale ketamin a psilocybin by mohly změny v této oblasti u některých pacientů navodit extrémně rychle,“ přibližuje Horáček s tím, že to všechno se zatím vědecky zkoumá. 

Souvisí kvalita tripu s účinností léčby psychedeliky? Jakému procentu pacientů by mohla tato léčba pomoci? Proč by to mohlo být zajímavé pro onkologické pacienty? Poslechněte si celý audiozáznam Osobnosti Plus Lucie Vopálenské.

Související