Psát je lepší než krást a zabíjet
Počasí Světu knihy přálo. Nebylo třeba tolik diskutovat o technickém stavu pražského výstaviště, které nutně potřebuje opravit. Protože letos nikomu nepršelo na hlavu, mluvilo se více o programu.
O programu, který měl téměř 500 pořadů na čtyři dny. Na Světě knihy se představila literatura a její autoři z 35 zemí. Významný prostor pro své spisovatele vydobylo nakladatelství Argo. Do Prahy přivezlo dva nejvýraznější jihokorejské autory.
Zatímco Yi Mun-jol patří do světa vysoké literatury, Kim Jongha je bestsellerista. Jeho texty by mohly českým čtenářům přiblížit jihokorejskou literaturu. Stavbou textu i důrazem na detaily připomíná popis všednosti tak, jak ho známe od Michala Viewegha.
„Hodně lidí v Evropě si myslí, že Korea je izolovaná země na vzdáleném východě. My jsme otevření vůči západní kultuře, kterou představují například francouzské filmy a hodně evropských spisovatelů, z Německa, Francie i Česka. Téměř polovina knih, které u nás vychází, jsou překladové. Většina z nich je z Japonska, pak z Evropy a Spojených států.“
Gödel, Einstein a Adele
S překladovou literaturou je podobná situace jako u nás. Kim Jongha jako mladý četl Zámek Franze Kafky na střední škole. „Když začnu pracovat na textu, vnímám jeho vliv. Je cítit v mé první knize, Říši světla. Protagonista mé knihy je špion ze Severní Korey. Dostává příkazy, ale neví, jestli jsou skutečné. A on se musí rozhodnout. Je v Soulu, ale v situaci Josefa K.“
Trend biografických románů zastupovala úspěšná debutantka, Francouzka Yannick Grannecová. Její román Bohyně malých vítězství představuje teorie i život rakouského génia narozeného v Brně, Kurta Gödela.
Poprvé na Kurta Gödela narazila v sedmnácti letech. Četla traktát Douglase Hofstadtera nazvaný Gödel, Escher, Bach. Když jí bylo čtyřicet, četla knihu o Gödelovi.
„Bylo to hodně o vztahu s Albertem Einsteinem. O Adele, Gödelově manželce, jsem tam našla 2 řádky. V dalších Gödelových pracích byly negativní zmínky o Adele. Úvahy typu, jak je možné, že génius se zahazuje se ženou, která je tak primitivní. Kurt Gödel byl anorektik, egoista, puntičkář a paranoik. Jak je možné, že žena s takovým mužem zůstane?"
Arabské literatuře převrat uvolnil ruce
Na pole dokumentu zarámovaného do životopisu se vydala polská žurnalistka, reportérka listu Gazeta Wyborcza, Lidia Ostałowska. Román Akvarely pro Mengeleho je výpovědí o válce a o osudu Židů. Jde o příběh brněnské rodačky, Diny Gottliebové. Komu patří portréty Romů, které pro doktora smrti Mengeleho malovala internovaná židovská dívka?
V češtině se kniha jmenuje Akvarely pro Mengeleho. Každý ji může číst, jak chce, jako prozaický, dokumentární nebo reportážní text. „V Polsku je populární žánr klasické literární reportáže. Polská reportáž se opírá o pravdu. Vychází z toho, jak se události staly, ale používá cesty krásné literatury.“
Po letech, kdy se arabská literatura ubírala jiným směrem než euroamerická, se egyptským spisovatelům s převratem uvolnily ruce. Literát není vázaný tradicí. Jeho témata se změnila, říká básnířka Fatima Qandeelová.
„Je mnoho uměleckých forem, které jsou v současném arabském světě významné, ale poezie k nim nepatří. Je to proto, že se změnil sám básník. Ve svých textech nevysvětluje, co se děje ve společnosti. Básník řeší to, co cítí sám.“
S novými tématy a formami se k literární akci přihlásily zástupy nových autorů. Publikují třeba jen na internetu. „Dříve jsem se cítila ukřivděná, když někdo publikoval své texty, a přitom nepsal dobře. Dnes si říkám, že je dobře, že píše. Je to lepší, než aby třeba kradl nebo zabíjel.“
Uzavírá s nadhledem spisovatelka a akademička Fatima Qandeelová. Popisuje tak situaci nám známou. I proto je teď, víc než ještě před pár lety, možné, že literatuře z Egypta porozumíme.
Svět knihy letos navštívilo přes 38 tisíc lidí. Přestože v jeho programu posilují doprovodné akce a nabídky, například na úkor menších nakladatelství, pro která je účast na veletrhu příliš nákladná, stále zůstává místem setkání a snad i literárních dobrodružství.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.