Pryskyřice jako svědek hmyzí invaze
Hmyz, který napadá stromy, po sobě zanechává „vizitku“ v jejich pryskyřici. Platí to jak pro invazi z loňského léta, tak tu, která se odehrála před desítkami milionů let.
Ke sledování hmyzích invazí obvykle slouží cestičky, které brouci a jejich larvy zanechávají pod kůrou. Problém je, že taková metoda vyžaduje odlupování kusů kůry z živých stromů. Vědci z Albertské univerzity nyní nabízejí méně invazivní metodu, která zkoumá pryskyřici nahromaděnou na kmenech stromů. Vycházejí přitom z hlavních faktorů, které stromy ovlivňují při hmyzí invazi. Vrtání hmyzu narušuje vodivé pletivo floém, které leží hned pod kůrou a rozvádí živiny. Hmyz také často přenáší houbu, která ucpává dřevní cévní svazky neboli xylém. Koruna napadeného stromu pak trpí jak nedostatkem živin, tak vody.
Vedlejším efektem tohoto stresu je snížená schopnost absorbovat oxid uhličitý z atmosféry a měnit jej na organické sloučeniny v procesu fotosyntézy. Tato změna se projeví v izotopovém složení uhlíku v pryskyřici – vědci zjistili, že vzorky ze stromů napadených hmyzem obsahují zvýšenou hladinu izotopu C-13. Tuto „izotopovou vizitku“ hmyzí invaze je přitom možné najít nejen v relativně čerstvé pryskyřici, ale i ve vzorcích z věku dinosaurů, které přečkaly 90 milionů let.
Zdroj: University of Alberta, Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
