Pryskyřice jako svědek hmyzí invaze
Hmyz, který napadá stromy, po sobě zanechává „vizitku“ v jejich pryskyřici. Platí to jak pro invazi z loňského léta, tak tu, která se odehrála před desítkami milionů let.
Ke sledování hmyzích invazí obvykle slouží cestičky, které brouci a jejich larvy zanechávají pod kůrou. Problém je, že taková metoda vyžaduje odlupování kusů kůry z živých stromů. Vědci z Albertské univerzity nyní nabízejí méně invazivní metodu, která zkoumá pryskyřici nahromaděnou na kmenech stromů. Vycházejí přitom z hlavních faktorů, které stromy ovlivňují při hmyzí invazi. Vrtání hmyzu narušuje vodivé pletivo floém, které leží hned pod kůrou a rozvádí živiny. Hmyz také často přenáší houbu, která ucpává dřevní cévní svazky neboli xylém. Koruna napadeného stromu pak trpí jak nedostatkem živin, tak vody.
Vedlejším efektem tohoto stresu je snížená schopnost absorbovat oxid uhličitý z atmosféry a měnit jej na organické sloučeniny v procesu fotosyntézy. Tato změna se projeví v izotopovém složení uhlíku v pryskyřici – vědci zjistili, že vzorky ze stromů napadených hmyzem obsahují zvýšenou hladinu izotopu C-13. Tuto „izotopovou vizitku“ hmyzí invaze je přitom možné najít nejen v relativně čerstvé pryskyřici, ale i ve vzorcích z věku dinosaurů, které přečkaly 90 milionů let.
Zdroj: University of Alberta, Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
