První byla Dolly, dnes je zájem o úspěšné velbloudy. Poprvé se podařilo naklonovat savce před čtvrtstoletím

24. únor 2022

Před 25 lety se svět dozvěděl, že se skotským vědcům pod vedením embryologa Iana Wilmuta povedlo naklonovat prvního savce na světě. Ovce jménem Dolly se stala naprostou senzací. Byla prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce. Informaci tehdy přinesl vědecký časopis Nature.

To, že se Dolly narodila, vědci víc než půl roku tajili. Mládě přišlo na svět už 5. července 1996 a vzniklo tak, že vědci vzali buňku z mléčné žlázy dospělé šestileté ovce plemene Finn Dorset a touto buňkou nahradili jádro vajíčka skotské černohlavé ovce.

Čtěte také

Vytvořit klon zvířete se ovšem vědci pokoušeli už dřív, ostatně britskému biologovi Johnovi Gurdonovi se už několik let předtím povedlo naklonovat žábu, za což získal v roce 2012 Nobelovu cenu.

„Tyto pokusy ukázaly, že lze vrátit buňku vývojově úplně na začátek tak, aby z ní mohl vzniknout nový jedinec,“ říká Helena Fulková z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.

Po narození Dolly se snažily mnohé vědecké týmy naklonovat další savce, celkem se to podařilo u asi dvaceti druhů – například u krav, prasat nebo psů.

Primáty se podařilo naklonovat až před čtyřmi lety, kdy čínští vědci naklonovali makaky dlouhoocasé. Použili k tomu stejnou metodu jako v případě ovce Dolly. A protože pravděpodobnost úspěchu tohoto postupu je poměrně malá, implantovali do 21 opic celkem 80 embryí. Z šesti makaků, kteří zabřezli, nakonec zdravé potomky donosili jen dva.

Etické otázky

Narození klonovaných zvířat ale otevřelo taky řadu etických otázek. Když Číňané naklonovali makaky, začalo se psát o tom, jestli by nešel naklonovat i člověk. Ostatně sami čínští vědci říkali, že když naklonovali primáta, je teoreticky možné naklonovat i člověka. Zdůrazňovali nicméně, že o to neusilují. Klony podle svých slov vyrobili proto, aby je použili k testování nových léků na řadu nemocí.

Čtěte také

„Technicky je v současnosti klonování lidí velmi náročné, navíc to není úplně dobře prozkoumaný proces. Zatím je to nereálné a také neetické,“ upozorňuje Helena Fulková, které se jako první české vědkyni povedlo naklonovat v roce 2015 šest mláďat myší. Pomohla tím nahlédnout do mechanismu reprodukce a reprogramování buněk.

Dnes se klonování uplatňuje hlavně u zvířat třeba v záchraně ohrožených druhů. Existuje i komerční klonování velbloudů. To jsou klonováni v dubajském reprodukčním biologickém centru hlavně kvůli soutěžím krásy, které jsou v této části světa velmi populární. A nejde jen o krásu. Klonují se i velbloudi, kteří se používají na závody nebo jsou přeborníky v produkci mléka.

Klonují se i další zvířata, například fretky. Před rokem vědci ve Spojených státech amerických úspěšně naklonovali ohrožený druh fretky černonohé.

Poslechněte si celou Vědu Plus.

Uslyšíte, že změny klimatu jsou hrozbou i pro takové památky, jako je Hadriánův val. A flétnáci australští přechytračili tamní vědce, kteří tak mohli popsat unikátní chování těchto ptáků.

Spustit audio