První Američané zanechali "uhlíkový podpis" v krápnících
Podle obvyklého přesvědčení žili první Američané v souladu s přírodou a do svého životního prostředí zasahovali jen minimálně. Populární názor teď vyvádí z omylu "uhlíkový podpis" ve stalagmitech.
Vědci z Texaské univerzity v Arlingtonu a Minnesotské univerzity studovali historická období sucha na chemickém složení krápníků z jeskyní západní Virginie. Ke svému překvapení zjistili, že výsledky analýzy uhlíkových izotopů ukazují na globální klimatickou změnu, ke které došlo kolem roku 100 před naším letopočtem. Archeologický průzkum ukázal, že právě v této době se začaly rozmáhat lidské komunity. Lidé zřejmě vypalovali křoviny, aby získali prostor na svá políčka a podpořili růst ořešáků. Kromě izotopů uhlíku ve stalagmitech dokazují vypalování také silné vrstvy dřevěného uhlí, které archeologové nacházejí ve vrstvách starých kolem 2000 let.
Spalování dřeva, při kterém se uvolňuje oxid uhličitý, přitom nebylo omezené jen na západní Virginii, ale docházelo k němu po celém severoamerickém kontinentě. Znovu to dokazuje, že lidé začali měnit klima mnohem dříve, než se objevil první spalovací motor. Změny, které vyvolali nativní Američané před více než 2000 let byly sice mnohem mírnější než ty současné, ale princip byl stejný a množství uvolněného oxidu uhličitého rozhodně nebylo triviální, říkají vědci.
Zdroj: Ohijská univerzita
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
