Pružné memristory

Příspěvek jste mohli slyšet v magazínu Nula-jednička. Další témata: EuroNanoForum 2009, Futurologické okénko: budou humanoidní roboti?, Univerzitní Centrum Energeticky Efektivních Budov, Četba - M. Janáč: Korunní svědek (2.)

Byli jsme zvyklí, že elektronické součástky jsou tvrdé a jejich tvar se nedá měnit či přizpůsobovat. Tato představa se ale pomalu začíná měnit. Nejdřív byly vytvořeny ohebné tenké displeje na bázi organických polovodičů, pak se objevily panely slunečních článků na podobné bázi a čerstvá zpráva mluví dokonce o počítačových pamětech vytvořených ze zvláštních součástek - memristorů.

Tzv. memristor (memory resistor) je čtvrtým základním pasivní elektronickým prvkem po odporu, kondenzátoru a indukční cívce. Jeho funkce spočívá v tom, že si "pamatuje" poslední přiložené elektrické napětí i délku jeho trvání (vlastně jde o množství náboje, které jím prošlo) a podle toho změní svůj odpor. Tato odporová paměť může být časově neomezená, nemizí tedy po vypnutí proudu, což součástku činí zajímavou pro tvorbu trvalých počítačových pamětí. Vývojáři ji mohou použít v přenosných počítačích, které nebude potřeba bootovat, protože si i po vypnutí zapamatují svůj poslední stav.

První funkční memristor vyvinuli odborníci z laboratoří Hewlett-Packard v dubnu loňského roku. A minulý týden předvedli inženýři z amerického National Institute of Standards and Technology (NIST) dokonce pružné součástky, které obsahují memristory a neztrácí svou funkci ani po značném mechanickém namáhání. Zde se nabízí využití pro přenosnou elektroniku, která občas ráda padá, dále pro lékařské senzory a diagnostická zařízení umístěné na těle nebo prostě pro přenosné počítače nositelné na lidském těle.

VIDEO: pružné paměti vytvořené v NIST

Odborníci z NIST vytvořili ohebné memristorové obvody nanášením speciálních vrstev oxidu titaničitého na tenké a pružné polymerové fólie.