Prosincový časopis Vesmír

O nepoctivosti, malé i velké (Reportáž z restaurace)
Petr Houdek

Drobné, každodenní podvádění je všudypřítomné. Odhaduje se, že asi polovinu ukradených věcí z prodejen mají na svědomí zaměstnanci, dlouhodobě si po jednom odnášející levnější i dražší zboží. Pojištěnci pravidelně nadsazují hodnoty zničeného zboží a někdy si škodu zcela vymýšlejí, aby získali pojistné plnění. Řada lidí si dokola kupuje oblečení již s plánem, že je ve zkušební době vrátí a dostane zpět plnou cenu. Nicméně z nahodilých příběhů „finanční černé kroniky“ lze jen těžko zjistit, jaký typ lidí zlotřilosti páchá, resp. co způsobí, že se člověk někdy uchýlí ke krádeži a jindy ne.

Tygr a straka|foto: Vladimír Renčín

Ekonomové Ofer H. Azar, Shira Yosef a Michael Bar-Eli z Ben-Gurionovy univerzity v Izraeli se proto rozhodli nečestné chování prozkoumat systematicky. Potřebovali značně variabilní prostředí, v němž se pohybuje široká paleta lidí, někdy osaměle, jindy ve skupině, někdy v pokušení získat větší, jindy menší sumu, muži i ženy, mladí i staří. Volba proto padla na rušnou hospodu…

Vietnam z více pohledů
Stanislav Vaněk

Český rozhlas, Akademie věd ČR a časopis Vesmír uspořádaly 16. října 2013 besedu o Vietnamu. Hosty byly vietnamistky Mgr. Mária Strašáková, Ph.D. a Mgr. Lada Homutová a Ing. Trinh Hai An z občanského sdružení Văn Lang.

Čamské posvátné město My Sơn |foto: L. Hlavatá, J. Ičo, P. Karlová a M. Strašáková, Dějiny Vietnamu

Co víme o Vietnamu, jeho historii, lidech, zvycích? Média zpravidla podporují jen xenofobii. Z historie si nejspíš vzpomeneme na americkou válku (1964–1973)…

V suterénu Vulkánovy dílny
Jan Vítek

Jeskyně patří k pozoruhodným a nepochybně i poněkud tajemným přírodním výtvorům. Díky krápníkové výzdobě je atraktivní zejména krasové podzemí vápencových oblastí. Mnohem méně známé a způsobem vzniku zcela odlišné jeskyně se nacházejí v prostoru činných nebo relativně mladých sopek. Tento podivuhodný podzemní svět, jakýsi pomyslný suterén „Vulkánovy dílny“, většinou souvisí s produkcí žhavé zemské taveniny – lávy – a jejími rozličnými vlastnostmi. Počet prozkoumaných nebo alespoň evidovaných sopečných jeskyní dosahuje už několika tisíc, mnohé z nich byly též zpřístupněny pro veřejnost a jsou tak významné i z hlediska cestovního ruchu.

Útvar hornito „prolomený“ explozivní (bublinovou) jeskyní na temeni sopky Pico.|foto: Jan Vítek

Malá skupina indonéských mořeplavců položila základy osídlení Madagaskaru
Pavel Duda

Kolonizace Madagaskaru představuje jednu z nejpozoruhodnějších a zároveň nejméně pochopených událostí lidské prehistorie a původ Malgašů, jeho obyvatel, dodnes není zcela objasněn. Madagaskar byl jednou z posledních pevninských mas osídlených lidmi a navzdory poloze asi 500 km od východního pobřeží jižní Afriky se na jeho kolonizaci z velké části podíleli mořeplavci z tisíce kilometrů vzdálené Indonésie. O důležitosti indonéského vlivu na Madagaskaru svědčí řada nepřímých důkazů.

Oficiální malgašské autority uznávají 18 odlišných kmenů či etnik žijících na Madagaskaru. Ve skutečnosti je rozmanitost Madagaskařanů ještě větší.|foto: Pavel Hošek

Zemětřesení a zvířata
Václav Cílek

V roce 2004 vydal japonský geofyzik a kulturní antropolog Motoji Ikeya z Ósacké univerzity skoro třísetstránkovou monografii Earthquakes and Animals o chování zvířat a rostlin před zemětřesením. Hlavním motivem jeho psaní je nalézt nějaký systém předběžného varování. Na tuto knihu jsem vzpomínal při nedávném zážitku, kdy jsem byl v údolí Berounky asi 20 hodin před nástupem povodně svědkem hromadného útěku hlemýžďů a páskovek směrem od vody. Někteří hlemýždi dělali nemožné – slizem spojili tři stébla trávy a snažili se vylézt co nejvýš. Teprve konfrontací s osobním zážitkem jsem si jasně uvědomil, že předběžná reakce zvířat na pohromu není přírodovědným folklorem, ale skutečností. V případě zemětřesení může jít pro mnoho lidí v chudých krajích o jediné varování, které dostanou.

Zdá se, že nejcitlivější, ale nejméně využitelné jsou kočky, které hodiny a někdy i dny před zemětřesením prostě zmizí z domova. Vynikajícím indikátorem jsou naopak psi, kteří několik hodin či jen desítek minut před zemětřesením bývají neklidní, štěkají či vyjí. Většinou se se však projevují jen krátce před katastrofou. Mnoho zvířat jeví různé známky podráždění a anomálního chování. Delfíni jsou neklidní, ryby se schovávají nebo naopak hlubokomořské druhy plují blízko hladiny, hadi vylézají i za studeného počasí. Mezi mnoha zvířaty roste agresivita. Papoušci se odmítají vrátit do klece, visí hlavou dolů a pozorují zemi, jako by mělo něco přijít odspodu. Pochopitelně se tato pozorování dají vysvětlit psychózou a zveličováním po velkém emočním traumatu, jakým zemětřesení určitě je, nicméně údaje z Kóbe ukazují, že přinejmenším u psů mají tato pozorování reálný základ.

Obálka časopisu Vesmír 2013/12|foto: Vesmír