Prosadí Lukašenko "vepřovou" revoluci?

Následkem ekonomické krize totiž mizí tradiční odbytiště běloruských výrobků, zejména v Rusku a dalších post sovětských republikách. Běloruský vývoz poklesl za posledních 6 měsíců až o 48 procent. Pracovní týden je v některých podnicích následkem toho zkracován na 3 dny. V podstatě stále socialistická běloruská ekonomika trpí gigantickou nadvýrobou. Produkce ledniček je třikrát větší než je schopen trh pohltit. Podobně je tomu třeba u traktorů, nebo obráběcích strojů. Trh je jich přesycen. Výrobci by továrny mohli na několik měsíců uzavřít. Lukašenkova relativní hospodářská stabilita tak bere za své. A tak stát vytváří umělou poptávka po běloruské produkci a výměnu zboží za zboží. Za nový traktor je nyní možno získat tři tuny nadbytečného masa, nebo 20 až 25 živých vepřů. Stát si slibuje zájem zemědělských družstev, které traktory produkují. Heslo kupujme pouze běloruské výrobky se ale zatím míjí účinkem. Obrat i nadále stagnuje. Několik příkladů. Minská traktorová továrna dlužila peníze fabrice na výrobu výtahů. A tak za 5 z nich obdržela vždy jeden traktor. Takže kromě prodeje vlastních výtahů bude muset na trhu umístit i získané traktory. Sklady výtahárny jsou následkem rozměrů traktorů pochopitelně přeplněny. Prezident Lukašenko se ale bojí nechat podniky zavřít. Zanikla by totiž zmíněná stabilita a nepokojů následujících po krachu ekonomiky se Lukašenko pochopitelně bojí jako čert kříže. Hospodářství tak musí i nadále dotovat státní rozpočet. Stejně jako nadprodukci zemědělské výroby. Šéfové kolchozů jsou veřejně peskováni a obviňováni z neúspěchů. Prezident nařizuje kolchozům zvýšit prodej. Už nyní stát ročně i tak dotuje agrární sektor částkou v řádu milionů dolarů. To se má změnit. Dotace prý budou zbytečné díky vepřové revoluci. Ta je na obzoru. Alespoň podle televizních vystoupení hlavy státu je s ní spojený hospodářský zázrak nevyhnutelný. Běloruské vepřové má do konce roku natolik zahltit zahraniční trhy, že se Bělorusům do tří let následkem toho životní úroveň vyrovná celoevropským standardům. Pokud tedy budou evropské země, jejichž trhy jsou i tak vepřovým už přesyceny, ochotny běloruskou výrobu pohltit. Je tu již i vzor vepřového průlomu. Jsou to farmy dánského a nizozemského typu. Hlava státu to prohlásila během návštěvy dánsko běloruského podniku BELDUN, který se specializuje právě na produkci vepřového. Ekonomové varují. Výměnný systém placení pohledávek zboží za zboží ekonomice východisko z krize nepřinese. Mimochodem stát takto přichází o příjmy ze zdanění podniků. Má tedy vepřová revoluce šanci prosadit se? Podle ekonomů těžko. Může sice vzniknout několik ukázkových kolchozů, něco na způsob někdejších československých Slušovic. Ale ani ty pochopitelně celkovou situaci v zemědělství řešit nemohou.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .