Prosadí Clinton nový systém protiraketové obrany?

Americká veřejnost je ovlivněna obavami z těžko předvídatelné budoucnosti a různých vzdálených diktatur a ve své většině podporuje myšlenku vybudování nové "národní" protiraketové obrany, známé též jako "anti-balistický" systém. Dostatečně vzdálené a "nepředvídatelné" se z Washingtonu zdají být státy jako Severní Korea, Írán anebo Irák, o nichž se předpokládá, že už získaly znalosti o jaderné technologii. Severní Koreu dokonce nedávno americký ministr obrany William Cohen označil za "nejvýznamnější přicházející nebezpečí". Navrhovaný systém proti-balistické obrany by proto měl složit jako obrana především proti nim.

Ačkoli podle dostupných informací nemá dosud komunistická Severní Korea k dispozici mezikontinentální balistické střely, před necelými dvěma lety vyzkoušela raketu středního doletu, nazvanou "Taepo Dong-1", která snadno přeletěla nad Japonskem a dopadla severovýchodně od japonského pobřeží do Tichého oceánu. To tehdy vyděsilo nejen Japonce a další národy této oblasti, ale překvapilo to i samotné Spojené státy, které severokorejský raketový výzkum pozorně sledují.

Severokorejské raketové zkoušky totiž dokazují, že vládci této země mají zřejmě "ambice" vyrobit vlastní mezikontinentální střely, které by - teoreticky - mohly jednou vytvářet docela vážnou světovou hrozbu. Tuto hrozbu by podle názoru americké veřejnosti musel Washington "neutralizovat" alespoň tím, že si samy Spojené státy vybudují "ochranný" systém proti-raketové obrany.

Problém je ale v tom, že takové bezpečnostní opatření, původně vymyšlené jako ochrana proti "nevypočítatelným" vládcům v Pchjong-Jangu anebo Bagdádu, by mohlo zároveň vyprovokovat dost dobře "předvídatelné" reakce jinde. Všechny státy, které mají k dispozici jaderné zbraně - především Rusko a Čína, ale i relativní "nováčci" na tomto poli jako jsou Indie a Pákistán - by si mohly americké ochranné opatření vyložit jako "výzvu" vůči sobě.

Varování v tomto směru přicházejí nyní i z Evropy. Není žádným tajemstvím, že německý ministr zahraničí Joschka Fisher například zastává názor, že americký program proti-raketové obrany by mohl vyvolat nové závody jaderného zbrojení. Francouzský prezident Jacques Chirac vyjádřil tento týden podobné obavy, když veřejně položil následující otázku: "Jak přesvědčíte menší země, aby přestaly hromadit zbraně, když ty mocnější tvrdí, že je nutné vyvíjet nové technologie, které zpochybní existující strategickou rovnováhu," zeptal se francouzský prezident.

Vybudování nového systému americké proti-raketové obrany, jak to nyní navrhuje vláda prezidenta Clintona, ale neumožňuje ani platné znění 20 let staré americko-ruské dohody o protibalistických střelách, která výslovně zakazuje budování "národní" protiraketové obrany. Spojené státy se proto už delší dobu snaží přesvědčit Rusko, aby souhlasilo s vypracováním nové dohody, která by starou nahradila a která by vzala v úvahu současný stav světa, ale to Rusové pochopitelně odmítají.

Tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Ivanov prohlásil například ještě na začátku tohoto týdne, že "pouhá modernizace" dohody o proti-balistických střelách by byla "extrémně nebezpečná" a mohla by prý mít "nepředvídatelné" následky. Dal tak zřetelně najevo, jaký bude ruský postoj k této otázce na nadcházející vrcholné schůzce obou prezidentů.

Podle informací z Washingtonu by měl prezident Clinton rozhodnout, zda Spojené státy vybudují či nevybudují nový systém protiraketové obrany, někdy na podzim letošního roku, tedy nedlouho před svým odchodem z úřadu.

Americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová podotkla na nedávné schůzce představitelů Severoatlantické aliance, že - cituji - "prezident Clinton vezme při svém rozhodování v úvahu nejen náklady tohoto projektu a jeho technickou proveditelnost, ale též případné budoucí ohrožení Spojených států a celou řadu dalších bezpečnostních faktorů, včetně toho, jaké důsledky bude jeho rozhodnutí mít na vztahy s našimi spojenci v Severoatlantické aliance a v oblasti Tichého oceánu a na vztahy s Ruskem a Čínou."

Spojenci sice vědí, že ať už mají jakékoli námitky, rozhodnutí je nakonec vnitřní americkou záležitostí. S Ruskem mají Spojené státy uzavřenou řadu dohod na poli jaderného zbrojení. Ale Čína, s níž nemají podepsány žádné takové dohody, by se zřejmě pokusila za každou cenu udržet "věrohodnou" jadernou hrozbu.

Obavy evropských politiků z nových závodů ve zbrojení by se pak mohly naplnit.