Prodej Komerční banky - opatrná radost
Privatizace Komerční banky, třetí největší v České republice a posledního velkého státního bankovního ústavu ve střední Evropě, bezesporu dovršila stabilizaci českého bankovnictví. Prodej většinového balíku strategickému investorovi je významný jak z ekonomického, tak politického hlediska. Ale bohužel, nepřinese téměř žádné peníze.
Vítězem výběrového řízení na šedesátiprocentní statní podíl v Komerční bance se stala francouzská Société Générale, která za tuto většinu zaplatí 40 miliard korun. Favorizovaní Francouzi zvítězili díky nejvyšší nabídce, kterou v průběhu vyjednávání dokonce zvýšili o více než devět miliard korun. Z dalších zájemců nabídla italská banka UniCredito jen něco 37 miliard a německá HypoVereinsbank pouze 20,3 miliardy korun.
Smlouva stanoví, že nový vlastník má zaplatit kupní cenu najednou po uzavření kupní smlouvy, což by mohlo trvat měsíc či dva. S transakcí musí totiž ještě souhlasit regulátoři trhu, tedy Česká národní banka a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Je jistě důležité, že po dramatických jednání se Komerční banka prodává bez jakýchkoliv závazků, tedy pouze s prohlášeními regulátorů o vědo-mosti stavu k dnešnímu dni. Ministr financí Rusnok s pocitem hrdosti uvedl, že cena činí více než trojnásobek vlastního jmění banky, což je podle něj absolutně nejlepší prodej banky ve střední a východní Evropě. Po přepočtu na akcii činí prodejní cena 52 euro, což je více než 1750 korun na akcii.
Nezávislí ekonomové konstatují, že cena asi odpovídá hodnotě a situaci, v níž se Komerční banka nachází. Radost z úspěšného prodeje, protože je jisté, že to mohlo dopadnout hůř, kalí pomyšlení, že vláda pokračuje v sérii ztrátových prodejů. Není totiž žádným tajemstvím, že vláda na očištění banky od problematických úvěrů a na další závazky vynaložila mnohem více, než je současná cena za prodej. Vláda před privatizací totiž z banky vyvedla špatná aktiva v nominální hodnotě přes 83 miliard, za které zaplatila, tedy my všichni zaplatili, téměř 50 miliard korun. Na dalších 20 miliard vláda poskytla státní garance a stát se podílel rovněž na navýšení základního jmění banky.Tolik jsme tedy ze státního rozpočtu vydali a nyní 40 miliard do něho opět získáme. Z této sumy bude 20 miliard věnováno na úhradu státního dluhu, a to formou pokrytí části ztráty Konsolidační banky. Zbývající část pak bude určena především pro fondy rozvoje bydleni a dopravní infrastruktury.
Ministerstvo financi dosud s Českou národní bankou nerozhodlo, jakým způsobem budou získané peníze konvertovány, aby příliš neposílily domácí měnu. Koruna ve čtvrtek v reakci na prodej banky totiž posílila na historické maximum 33,78 Kč/EUR.
Ekonomický zisk z prodeje Komerční banky tedy, bohužel, nespočívá v získání peněž do státního rozpočtu, ale v tom, že byl učiněn závěrečný privatizační krok v českém bankovnictví, který by nás měl zase o něco přiblížit standardním poměrům ve vyspělých státech a zároveň měl usnadnit vstup do Evropské unie. Škoda, že se to vinou dnešního prodávajícího, tedy sociální demokracie, která v opozici byla brzdou privatizace, nepodařilo alespoň o pár let dřív.
ČRo 6 / RSE
28. června 2001
Napište nám, co si o tom myslíte VY: rse@cro.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.