Proces vyrovnání státu s církvemi

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Dobrý večer.

Petr GANDALOVIČ, ministr zemědělství /ODS/ -------------------- Mně se moc nelíbí, že se používá slovíčko restituce. Tím pádem se celá věc dostává na tu úroveň restitucí z počátku devadesátých let, ale my přece všichni si musíme uvědomit, že jde o úplně jiný proces. Jedná se o narovnání vztahů s církvemi. Ten proces v sobě zahrnuje nejen tedy část navráceného majetku pro řády a kongregace, na druhé straně výplatu té náhrady za majetek, který se nevrací, ale zahrnuje v sobě ještě dvě podstatné věci a na ty se nesmí zapomínat. Jedna z těch věcí je praktické odpoutání církví a náboženských společností od státního rozpočtu. Státní rozpočet v současné době platí platy duchovních a ta částka je každoročně valorizována ve státním rozpočtu. Teď je to asi přes jedna celá pět miliardy korun a druhá věc, a to je také velmi důležitá, to je odblokování toho majetku, který církvím patřil před rokem 1948, který se nebude vracet a který bude moci stát vlastně fakticky poté, co tento zákon bude schválen, stát jej bude moci zprivatizovat, případně převést na obce a tento majetek se bude moci začít používat.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Uvedl pro Český rozhlas 6 ministr zemědělství Petr Gandalovič z ODS, který je podepsán pod návrhem zákona o vyrovnání s církvemi a jenže je přesvědčeno historické nezbytnosti takového legislativního kroku. Paní Kalistová, vy s ním souhlasíte s tím, co teď říkal?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Musím říct, že s ním souhlasím. Určitě restituce to nejsou v tom smyslu právního významu tohoto slova a jde o určité narovnání vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi. A souhlasím s ním také v tom, že to nebude přínosné jenom pro církve, ale taktéž pro obce. Pan ministr to tady zjednodušeně řekl, jestli můžu se zmínit u těch obcí, tak obecně se vždy říká, že obce se nemohou územně rozvíjet a tím se to odbije, ale jako už těžko si lidi za tím představí něco konkrétního, na jaké skutečnosti naráží ty obce dnes a denně. Jedná se tam například o to, že nemůžou dostat dotace na obecní budovy, na jejich opravu, například na obecní úřad nebo školy v jejich držení, kdy jsou tam nějaké majetkové nejasnosti nebo třeba zablokovaný pozemek pod těmito nemovitostmi. Na opravu pozemkového fondu a z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových dostávají mnohdy jenom nezbytné výdaje, a to ještě ne vždycky na nějaké havarijní stavy a podobně. Nemohou například dělat vodovody, nemohou dělat chodníky v těch obcí, takže nejen to, že se nemůže třeba stavět okolo těch obcí, územně se rozvíjet, dělat tam nějaké zóny. Ale i takovéto jako ostatní věci.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Takže život v těch obcích je, jak to líčíte, docela paralyzován. Ale kolika obcí se to týká? To je asi také důležité. Je jich několik, jsou jich desítky, stovky?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- No, tak mediálně vystupuje vždycky pod takové ty petice, co píšou ten Svaz měst a obcí a podobně. Je jich vždycky padesát, ale těch obcí je víc, protože se mluví o číslu dvě stě i více, protože, když někde máte třeba nějaký kus pozemku, tak už je ta církev dotčená tady tou blokací, ale nemusí to nějak fatálně omezovat, ale už ten problém tam nastává. A ještě jedna věc, ty obce nemohou čerpat dotace ze strukturálních fondů Evropské unie a to jsou dneska už stamiliony korun a oni si vlastně slibovali, že už v roce 2009 mohli si zažádat o tady ty dotace, což v případě, že tady ten zákon neprojde, tak mají opět smůlu a vlastně už se zase musí počítat s jinýma číslama. Už se zase přichází o určité peníze.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Tak my ale řekněte, vy jste velmi vstřícná, řekli jsme tady vaše funkce, takže jste spjatá s opoziční ČSSD. Ale proč jsou proti vyrovnání s církvemi sociální demokraté? Máte informace, za jakých okolností by se zákonem souhlasili? Nakonec ČSSD předložila svůj vlastní návrh, jenž se ovšem nesetkal, jak uslyšíme z úst lidoveckého ministra Cyrila Svobody, v koalici s příliš vřelou odezvou.

Cyril SVOBODA, ministr /KDU-ČSL/ -------------------- Je to řešení. Je to řešení, které je možné. Já podezírám právě ty nápady sociální demokracie hrát takovou správnou hru. Říkat voličům: My jsme pro řešení, my jsme pro to pozitivně naladěni, my to vidíme jako lepší a my dáme lepší řešení. Protože vědí, že každý rozval znamená, že začneme od bodu nula. Tímhle tím příběhem já už jsem si prošel od roku 1990 bezpočetkrát, čili vždycky velká /nesrozumitelné/, očekávání už to tady je, tady je to řešení a hle někdo přijde a řekne, uděláme nějakou drobnou změnu a vytáhne nějakou spodní cihlu a stavba se bortí. Jediná cesta jak uspět je, že koalice sevře řady. Budeme velmi rádi, když nějaký sociální demokrat, který bere vážně otázku restitucí, třeba může být i členem husitské církve, kdyby to byl třeba Jiří Paroubek, nebo někdo jiný, budeme moc rádi, když někdo dodá hlas.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Slyšeli jsme pana ministra Svobodu. Ten vašim zákonodárcům doporučil, aby prostě několik z nich zvedlo hlas pro řešení církevních restitucí a všechno bude v pořádku. Proč se tak nestane? Protože to se dá předpokládat?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Tak pan ministr byl velmi vtipný. Já jsem ráda. Já bych se ho chtěla zeptat, kdyby tady byl, když jim tak záleží na hlasech sociální demokracie, proč je nepřizvali vůbec k jednání o tomto zákonu. Já asi nejsem sama v této republice, co považuje tento zákon za velmi důležitý, mediálně sledovaný. Nechápu, proč vyloučili vlastně dneska stranu, která má největší podporu lidí vůbec z jednání o tomto zákonu. Je to naschvál nebo já nevím. A ještě pan ministr říká, že tedy byl účasten mnoho příprav nebo mnoho takovýchto stavů, kdy už existoval zřejmě ten zákon. Ale já o žádném takovémto komplexním návrhu zákona za posledních zřejmě asi osmnáct let, který by řešil jak problematiku církevního majetku, tak také nové uspořádání vztahů mezi církvemi. Já o takovém návrhu nevím. Takže já skutečně nevím, o čem pan ministr mluvil a musí počítat s tím, že ta arogance, s jakou k tomu přistoupili vůči opozičním stranám se zřejmě někde projeví a pokud si myslí, že ne, že tady určitě všichni budou najednou zvedat ruce na to, co jim tam hodí jak psovi kost, tak to považuji, když už ne za aroganci, tak za čistý politický naivismus nebo amatérismus, ale vzhledem ke zkušenostem politickým pana ministra, to asi bude to první.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Takže jestli vám dobře rozumím, tak části sociální demokracie a možná i mezi poslanci by se našli příznivci vyrovnání státu s církvemi, nazývejme to třeba takto. Ale v té politické bitvě potom budou jako jeden muž a jedna žena proti už z principu a budou hlasovat spolu s KSČM?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Já nemohu předjímat, jak to dopadne teďkom.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Ale náladu asi znáte.

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Ale nálady znám, a je to škoda, je to škoda, protože já si myslím, že sociální demokracie jasně deklarovala, že je pro narovnání tohoto vztahu, že skutečně to, co bylo za těch čtyřicet let komunistického režimu napácháno na církevním majetku a na církvích, že si zaslouží nějakým způsobem nápravu. Nicméně ty jednání jsou v současné době na bodu nula a myslím, že tady ani není snaha stran vládní garnitury o nějaké jednání. Já jsem nezaznamenala, že by nějak enormně jednali s ČSSD o podpoře případně o nějakých ústupcích v tomto zákonu.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Takže jste si jistá, že pokud by vláda a církve oslovili také sociální demokracii někdy před rokem, řekněme, takže by bylo možné nějaké řešení?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Určitě.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Nekladli by si ale sociální demokraté nějaké naprosto nepřijatelné podmínky, řekněme, pro ty církve? Že by ten návrh byl nakonec úplně jiný, než je ta dohoda, kterou známe?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Jsou tady ambice sociální demokracie vyřešit tento problém. Sociální demokracie už s církvemi jednala určitě během osmi let své vlády,tak určitě ty podmínky by nebyly nereálné, určitě by k nějakému konsensu došlo. Já říkám, že ten zákon by byl v takové podobě, jako je, to asi ne, ale určitě by k řešení se dospělo.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A jak se díváte na ten kontranávrh, s nímž nyní ČSSD přišla. Tam zejména byla zkrácena ta lhůta vydávání majetku a podobně. Myslíte, že je to životaschopný návrh jako určitá základna pro jednání?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Určitě vy máte na mysli to finanční narovnání, tu dobu šedesáti let, tak já si myslím, že určitě, že to není jen názor v tomto případě ĆSSD, ale že i z řad poslanců ODS slyšíme hlasy ke zkrácení tady toho období, že to je neúměrně dlouhé zatěžovat státní rozpočet a několik generací vyplácení té dávky po takovou dobu, takže já si myslím, že zrovna na zkrácení tady té lhůty by se určitě strany napříč politickým spektrem domluvily.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Ovšem je tam velké rozpětí. ČSSD, pokud vím, navrhuje pět let. Vládní koalice v tom návrhu, který nyní leží ve sněmovně šedesát let, takže byste se jaksi blížili k nějakému kompromisu. Třeba místopředsedkyně sněmovny paní Němcová z ODS hovoří třeba o dvaceti letech, ale padají i jiné časové termíny.

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Paní Němcová říká dvacet let, ale předtím odhlasovala těch šedesát let, tak já trošku jsem zmatená z toho jejího jednání. Trošku někdy asi si to špatně spočítala to úročení nebo jak. Nicméně já si myslím, že je docela dobrý návrh místopředsedy ČSSD Bohuslava Sobotky, který požaduje vyplacení z privatizace majetku například letiště a podobně, aby tyto peníze šly právě na ty církve. Jsou to asi nejlepší a nejkratší řešení. Ale pozor, to je i výhodné pro církve, protože inflace a tak dále, nevíme, jak ty finance budou vypadat za dvacet, za čtyřicet, za šedesát let, takže pro ně určitě by to bylo výhodné také, a co já vím, z mých jednání, oni by s tím souhlasili.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Já teď připomenu, že zákon, který má smířit stát s církvemi a poskytnout jim nějakou finanční náhradu, tak dospěl už do sněmovny. Měl být v prvním čtení projednán už v tomto měsíci v květnu. Ovšem nějak se to zadrhlo a to první čtení zřejmě bude zopakováno v červnu. Dá se čekat, že se ten proces nějak odblokuje?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- No, to se ptáte možná toho nepravého. Já osobně, kdybych si měla vsadit, tak já si myslím, že se ten proces neodblokuje. S opozicí nikdo nejedná, s rebelujícími poslanci ODS, jak jsem slyšela, také nikdo už nejedná, takže nevidím tady žádný důvod nebo žádný popud, který by vedl k tomu tyto poslance tentokrát podpořit, protože se vlastně nic neudálo.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- A tady se dá jenom spekulovat, co se tedy může stát. To znamená, že ten zákon usne a bude zmražen ještě předtím, než ho sněmovna projedná vůbec poprvé. Je to tak?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Vypadá to tak.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A z vnějšího pohledu jako expertky právě na tuto problematiku, domníváte se, že by se koalice právě na zmražení a na odsunutí tohoto zákona mohla lidově řečeno, štípnout? Na druhé straně je to horký brambor, ale i uhelný kámen jejích dohod a nakonec celé církevní restituce nebo vyrovnání hrály důležitou roli i ve volbě prezidenta. Všichni si to pamatujeme. Tak co s tím horkým bramborem zmraženým na nějakou dobu?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Já si myslím, že tato koalice se neštípne, že to nepovede k nějakému rozpadu tady té koalice. Určitě ne v tomhle horizontu do konce roku nebo začátkem příštího roku. To si určitě nemyslím. Zdali k něčemu takovému dojde krátce před volbami, tak to bude čistě spekulativní stran těch malých politických stran jako jsou zelení a podobně. Ale nemyslím si, ten pud sebezáchovy těch politiků zůstat u vlády je tak silný, že to pochybuji.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Já bych teď ještě přešel ke konkrétnostem toho zákona. Ono je totiž známo, že česká veřejnost nemá církve příliš v lásce a teď se vlastně všichni lidi s překvapením dozvěděli, ona to vláda ani moc neoznamovala. Lidé se to dozvěděli prostřednictvím nějakých úniků, takže ten majetek, který by měl stát vrátit církvím, byl ohodnocen na sto třicet čtyři miliard korun. Jde tedy převážně o zemědělskou půdu. Církevním řádům se ovšem vrátí půda za padesát jedna miliard přímo a zbylých osmdesát tři miliard se bude splácet, jak jsme jich říkali, těch šedesát let spolu s úroky se splatí částka, která se blíží dvě stě sedmdesáti miliardám korun, celkově tedy jde o tři sta miliard. To je impozantní číslo. Tak vám to nepřipadá příliš, nebo si myslíte, že je to jakžtakž realistické?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Realistické v jakém slova smyslu myslíte, jestli je to výhodné pro stát tady to splácení?

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- No, to se také můžeme ptát, pro koho je to nejvýhodnější, zda pro církve nebo pro stát nebo pro koho? Už jsme hovořili o té svízelné situaci obcí, to je jistě důležitý aspekt.

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Já k tomu jenom řeknu dvě věci. První věc je to veřejné mínění. Samozřejmě po čtyřiceti letech propagandy komunistické, co tady probíhalo vůči církvím, a náboženským společnostem, tak vidím trochu i chybu na straně církví, které si musely být vědomy veřejného mínění. Když se spojí majetek se slovem církve, jak to asi bude vypadat. Myslím si, že měli udělat určitou kampaň a oznámit lidem, co s těmi penězi tedy chtějí dělat. Já vím, že oni většinu věcí chtějí dát do sociálních a charitativních služeb školství a podobně. Ještě k tomu, když bereme v úvahu tolik památek, kostelů a podobně, které mají a co jim doslova i někdy padají na hlavu, protože nemají na opravu. Tak myslím, že by bývalo stálo za to udělat určitou kampaň. My jsme to tak také na ministerstvu připravovali. Pan ministr Jandák, ten zahájil vlastně diskuse, dialogy s jednotlivými církvemi, kde vlastně deklaroval ochotu ano, budeme jednat o tom navrácení a podobně, ale nejdřív bychom chtěli slyšet, co církve chtějí dělat pro lidi. To si myslím, že je velmi důležité a možná, kdyby se to povedlo, tak dneska už to veřejné mínění není dvacet ku osmdesáti, nebo jak to je, ale už to bude čtyřicet ku šedesáti a to už bude určitá zase karta v ruku těch církví, čímž můžou argumentovat před těmi politiky, aby nebyly takhle prostě vyhranění vůči těm restitucím. A co se týká toho splácení tedy těch částek, tak to je spíš makroekonomická otázka. Když si vezmeme vlastně objemy ekonomické výkony České republiky nebo objemy peněz, které protékají veřejnými financemi, zejména tou výdajovou stránkou, tak ve své poslední predikci ministerstvo udává, že v roce 2008 by měl být tedy hrubý domácí produkt asi tři tisíce osm set čtyřicet tři miliard korun a když si to vlastně spočítáme, že těch sto třicet čtyři miliard představuje asi tři a půl procent očekávaného HDP, tak dojdeme k číslu žádná celá nula šest procenta, čili asi půl promile HDP, takže náročnost by byla asi půl promile HDP ročně, co se týče toho dluhu a když si vezeme, že ty výdaje veřejného sektoru v tomto roce mají být čtyřicet dva celých čtyři procenta, takže jako zhruba půl promile a čtyřicet dva celých čtyři procenta, tak opravdu se domnívám, že tato republika by nezkrachovala.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Já bych se tedy zeptal ještě jednou přesněji, myslíte si, že ta částka, o které se mluví, ať to je sto třicet čtyři miliard anebo potom s úroky o něco větší částka, řekněme, dvojnásobná, že to je spravedlivé vyrovnání s církvemi? Samozřejmě stát se má s církvemi jak vyrovnávat, nechoval se k nim v dobách komunismu vůbec pěkně.

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Vy máte na mysli určitě jak se k té částce dospělo asi ten výpočet?

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Spíše jestli je to spravedlivé, jestli zaslouží si to?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Určitě. Taková filosofická otázka. Já si myslím, že určitě. Já si myslím, že určitě, že dneska už se snad nepochybuje o tom, že ten církevní majetek, který uchvátili komunisti církvím, byl skutečně soukromým majetkem těch církví. Až na výjimky samozřejmě, i když vezmeme v potaz výzvu Evropského parlamentu z roku 1995, která vyzývá k navrácení majetku křesťanským církvím nebo i sněmovnu reprezentantů v USA, která v roce 1998 vyzvala jmenovitě i Českou republiku, aby napravila tyto vztahy, tak i z mezinárodního a morálního hlediska určitě si myslím, že nejen že se to vyplatí, ale že je to slušnost.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- My samozřejmě neopustíme tu myšlenku čísel a milionů a budeme se také bavit o tom, jak se k těm částkám dospělo. Ale teď se musím zeptat jako náměstkyně tří ministrů a jedné ministryně kultury, abychom byli úplně přesní, se musím zeptat, jak to, co nyní leží ve sněmovně, se podobá tomu, co připravovalo ministerstvo kultury, kde jste tedy byla náměstkyní?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Já bych chtěla říct, že za mého působení na ministerstvu tím, že se tam tak překotně střídali ti ministři, tak nebyl čas připravovat nějakou koncepci, která by navazovala tím, že se vždycky ten nový ministr musí s tou problematikou seznámit a tak dále. Takže já bych řekla, že vlastně za ministra Jandáka, který tam byl za mého působení, nejde, ale tak došlo k položení takového základního kamene toho zákona a ty ostatní zejména současná vláda tedy stavěla na tomhle základním kameni, kdy se tedy deklarovala ochota ano, budeme na tom pracovat a proběhlo několik dílčích jednání s církvemi.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Další otázka zní, vy už jste se k ní vyjadřovala, na kolik se sociální demokracie účastnila přípravy toho zákona, který teď předložila vláda. Nám totiž již citovaný ministr Gandalovič řekl, že velmi významně.

Petr GANDALOVIČ, ministr zemědělství /ODS/ -------------------- Chceme vyřešit vztah s církvemi, který má i svoji hlubokou morální hodnotu. Chceme samozřejmě vyřešit i tu otázku budoucího financování církví, jejich duchovních. To jsou prostě cíle, které jsme si jako vláda dali. Napsali jsme si je do svého programového prohlášení, to znamená, cítíme za splnění těchto cílů odpovědnost. Máme zde velmi dobrou dohodu, na které, jak už jsem řekl, se podílejí i všechny nekatolické církve. Její součástí je například i Federace židovských obcí. Musím znovu říci, že tak blízko k dohodě ještě nikdy žádná politická reprezentace nebyla a znovu chci říci, že na výčtu toho majetku církví se podílely vlády sociální demokracie a já věřím, že pokud v sobě naleznou alespoň část té politické odpovědnosti, tak aspoň někteří poslanci by měli toto řešení podpořit, protože není příliš daleko od toho, které navrhoval například Pavel Dostál v roce 1998.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Tak, paní Kalistová, je tedy pravdou, že sociálnědemokratičtí ministři kultury byli dohodě blízko, čili připravili pro ni velmi úrodnou půdu. V jste zatím hovořila o svém nadřízeném panu Jandákovi, jak to je tedy s onou aktivitou Pavla Dostála, dnes již zesnulého populárního ministra kultury z řad ČSSD?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Pavel Dostál s církvemi jednal. Určitě tam nějaké dohodě došlo, ale určitě tato dohoda nebyla nějakým způsobem deklarována, dejme tomu, podpisem nějaké smlouvy nebo dohody. Nebyla určitě dohoda o tom narovnání napříč církvemi, jak v ekumenické radě církví, tak s římskokatolickou, s ČBK, takže myslím, že to bylo také ve fázi určitého zrodu, a tím spíš, když viděl pan ministr Gandalovič, který teďka mluvil, pan ministr Gandalovič, který mluvil o tom, jak byli blízko dohodě s církvemi a tak, tak tím spíš je měl přizvat na jednání do té komise, kterou vytvořili. Pokud chci pro ty církve, skutečně apeluji na programové prohlášení vlády, které je mimořádně povedené v tomto bodu, neboť jsem ho vlastnoručně psala této vládě, tak pokud apeluji na morálku a na skutečně svoje nejčistší úmysly s tím tyto vztahy narovnat, tak k tomu měli pozvat celé politické spektrum, tak by si určitě zajistili co nejširší podporu a tento zákon by byl přijat. A nemuseli teďka mít máslo na hlavě.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Nejsilnějším argumentem té vládní argumentace té vládní strategie je fakt, že se opírají o historickou dohodu všech církví. Říkají, že se to nikdy ještě nestalo v rámci těch dlouholetých vyjednávání. Jak to vidíte vy, paní Kalistová, jsou ty církve nyní tak jednotné a už se všechny dohovořily a také se mluví hodně o tom, že právě katolická církev udělala velké ústupky. Tak prosím něco ze zákulisí?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Skutečně k takto široké dohodě mezi církvemi a náboženskými společnostmi skutečně nedošlo, kdy jsem ještě já asi týden po svém nástupu do funkce náměstkyně na ministerstvu kultury říkala do rádia, že církve by se měly prvně dohodnout samy mezi sebou, tak mě ještě pan arcibiskup Graubner říkal, že to bohužel není možné. Ale jak vidíme, tak to možné je. Nicméně je zase pravda, že co se týká objemu těch restitucí nebo toho majetku, který má být navrácen, tak devadesát osm celých pět procent by měl připadnout římsko-katolické církvi a když si vezmeme třeba tu finanční náhradu, která se bude vypočítávat, tak římsko-katolická církev z toho nevzala jedno a půl procenta. Ale sedmnáct procent a to dala těm ostatním církvím, které jsou v současné době financovány ze státního rozpočtu a je jich sedmnáct. Takže vidíme, že určité ústupky tady byly a myslím, že církve se mezi sebou dohodly jednak proto, že už cítí potřebu nějakým způsobem tuhle tu situaci vyřešit, tlačí tak obce a jednak proto, že myslím, že pro ně to je i výhodné.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Teď bych zase přešel k tomu aktuálnímu, co se děje, nebo dělo ve sněmovně. Tam se proti zákonu objevily námitky ze dvou stran. Komunisté a někteří sociální demokraté se odvolávají na jiný právní názor, než má třeba vláda nebo který máte i vy, odvolávají se například na profesora Hobzu, který tvrdil, že není co vracet, protože církev měla majetek pouze svěřen od státu. Je to názor už z dvacátých let. Vy s tím souhlasíte nebo ne?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- V žádném případě. Já musím říct, že církevní majetek skutečně byl majetkem církví a je majetkem církví. Nikdy se v odborných právnických kruzích o tom nepochybovalo. Pan profesor Antonín Hobza je takovou výjimkou. Je takovým exotem v tomto názoru. Teď to nemyslím v nějakém špatném slova smyslu. Ty námitky a vlastně vytahování těch jeho argumentů se objevilo až ke konci devadesátých let, bych řekla spolu s neochotou těch vlád, prostě na nějakém vyřešení tohoto vztahu a pro mě osobně, když ještě nikdo se mnou nemusí souhlasit, má třeba jiný názor, ale když vám ocituji jeden citát pana profesora Hobzy, cituji: "Je obecně známo, že papež stojí v táboře amerických imperialistů štvoucích lidstvo do třetí světové války. Vatikánská špionáž předstihuje svými výsledky všechny špionážní systémy státní." Tak těmito slovy coby soudní znalec v padesátých letech při procesech s duchovními, přispěl k odsouzení opata Anastáze Opaska na doživotí. Já si myslím, že pana profesora Hobzu by už všichni měli asi nechat trošku u ledu a už ho nevytahovat.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Počkejte, mně je docela jasné, že jím argumentují komunisté. Ale jak to, že někteří sociální demokraté ho klidně z toho ledu vytáhnou a rozmrazí?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Možná, že to pro ně je teďka novina, co jsem jim řekla. Možná, že to neví. Je to skutečně, pokud chtějí nějaké jiné relevantní protiargumenty, tak by měli sáhnout v trošku jiných vodách.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Já se nechci samozřejmě zastávat pana profesora Hobzy. Ta jeho expertiza z padesátých let je nepochybně zadržení hodná, ale je otázka, jestli skutečně ten jeho právní názor je tak špatný, protože se na něj v devadesátých letech, bylo to za vlády Miloše Zemana, kdy byl vicepremiérem pan Rychetský, k tomuto názoru přihlásili experti Karlovy univerzity, a pokud vím, tak katedra Ústavního práva Právnické fakulty dodnes na této expertíze z konce devadesátých let trvá?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Obecně se říká, že tady ta expertíza je expertíza Univerzity Karlovy. Já bych to trošku pozměnila. Tam na tom pracovali pouze lidé, kteří pracují na Univerzitě Karlově, neboť zajisté, kdyby to byla expertiza Univerzity Karlovy, tak by byl osloven jediný profesor církevního práva na této fakultě Jiří Raymond Pretera, ten osloven nebyl. Já bych chtěla říct, že si určitě vážím lidí, co na této práci pracovali. Nicméně, že si myslím, že zřejmě i oni trpěli nějakými předsudky. Možná, že už dneska ne, nebo nevím, ale určitě by nepsali oslavné články o tom, jak třeba režim zatočil s církvemi a podobně, že jsou negativním dědictvím vykořisťovatelské společnosti a nositelem odporu poražených tříd, tak možná že z hlediska tehdejšího, že to byl asi všeobecný názor, který panoval, ale určitě tyto ideové pobarvení nevím. Ale musím říct na druhou stranu na obhajobu této analýzy, že tam se nemluví nic o tom, že ty církve majetek neměly. Ony skutečně to netvrdí to, co tvrdil Hobza. Oni tvrdí, že církevní majetek byl majetkem církví, že měl určité veřejnoprávní omezení, což je pravda a tvrdí, že vlastně není možnost mít majetek církve jako celku, ale jednotlivých právnických osob, že ten gessamt kirchen teorie tato teorie, že tedy neplatí, což konstatovala římskokatolická církev v roce 1917. Takže v tomto ohledu je tato studie konformní.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Já jsem se ještě chtěl zeptat, když se někteří sociální demokraté odvolávají na takové, řekněme, extrémní právní názory, tak není to doklad toho, že uvnitř ČSSD přeci jen existuje nějaká averze proti církvím, což může být dáno tím, že ČSSD je levicová strana a může to být také dáno tím, že lidovci a katolická církev je podporuje, velice často jsou v jiných vládách než je sociální demokracie, takže se neshodnete čistě politicky ČSSD s církvemi?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Ne, já si myslím, že to tak určitě není, že takové to antiklerikální křídlo máte v všech politických stranách. To je i v ODS. Vím, znám výroky poslanců ODS, kteří skřípou zuby, když mají hlasovat pro tento zákon. Já si myslím, že to je přesný obraz naší společnosti. To se profiluje do těch politických stran. Já si myslím, že ta naše strana ČSSD není absolutně antiklerikální jako celek. Dokonce máme vytvořenu náboženskou platformu v ČSSD. V jejím takovým duchovním čele stoj pan poslanec Bublan a podobně. Takže určitě ne. Když vezmete i nauku nebo když vezmete program sociální demokracie založený na principu solidarity, tak určitě má blíže k programu nebo k cílům, které chtějí dosáhnout církve nebo na čem staví, co budují ve srovnání třeba s tím, co dneska dělá KDU. Myslím, že v tomto k nim máme dokonce i blíž.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Kdybyste se na to podívala percentuálně, tak kolik procent je dejme tomu, příznivců církví ve vaši straně a kolik naopak radikálních odpůrců? Jak je silné to antiklerikální křídlo?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Já myslím, že těch radikálních odpůrců, které já znám, je skutečně málo, pár.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Takže spíš by převládal určitý konsensuální pohled?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Určitý konsensuální pohled a v některých případech určitě i pragmatismus.

Petr GANDALOVIČ, ministr zemědělství /ODS/ -------------------- Tyto odhady byly zpracovávány několika institucemi. Mezi ně patří výzkumný ústav zemědělské ekonomiky. Vychází se z hlášení o transakcích, především se zemědělskou půdou. Máte pravdu, že u lesní půdy těch majetkových transakcí těch prodejů je podstatně méně, proto se vycházelo z odhadů, které zpracovávaly odborné instituce z hlediska ceny té dřevní hmoty a podobně. Došlo se k určitým průměrným cenám u té zemědělské půdy je potřeba říci, že máte půdu, která se prodává kolem deseti korun. Máte ovšem samozřejmě půdu v blízkosti měst a nějakých komunikací, která se prodává třeba za tisíc korun a je to třeba také zemědělská půda, to znamená, že je potřeba říci, že tady se za základ toho jednání vzala nějaká čísla a že určitým způsobem došlo k dohodě a jestliže se na tu věc podíváme z opačného konce, ta cena, která je tomuto majetku přisuzována, se nejlépe zjistí po tom, když bude odblokován blokační paragraf a stát to těch řádově osmdesát tři miliard bude moci prodat, pokud bude chtít.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Já bych tedy přešel k antiklerikálům v jiných politických táborech, protože, jak známo, projednávání zákona o vyrovnání s církvemi ve sněmovně zablokovali poslanci ODS v čele s Vlastimilem Tlustým a oni tvrdí, že vláda špatně zdůvodnila, proč chce nahrazovat navrácenou půdu za osmdesát tři miliard korun. Chtěl jsem se zeptat, jestli podle vás zdůvodnila tuto částku dobře, ale ještě předtím si poslechněme, jak na stejnou otázku odpovědě již citovaný ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Já nejsem odborník na nějaké výpočty, co se týká cen pozemků. Ale máme za zlé této vládě, že nepřizvala nebo neoslovila k výpočtům nebo aspoň ke kontrole toho výpočtu nebo k nějaké takovéto spolupráci soudního znalce pro tuto problematiku.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Paní Kalistová, v tomto souhlasíte s panem ministrem Gandalovičem? Už jste s ním souhlasila ve zdůvodnění toho zákona, tak jestli i v těch výpočtech?

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A opravdu osloven nebyl podle vašich informací?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Ne, ne. Já myslím, že kdyby na tom pracovala nějaká skupina nebo nějaký renomovaný soudní znalec, který by dospěl k určité částce, tak by to mohli porovnat třeba s tím, co spočítali nebo spočítala tato vládní komise. Možná, že by se došlo k tomu, že to je spočítáno správně. Nebo že to je částka menší nebo větší, to my nevíme. A myslím, že když už jednou by na tom byl s odpuštěním štempl soudního znalce, tak už by to těžko mohl někdo nějakým způsobem zpochybňovat. Jistě by se pár takových našlo, ale já si myslím, že i pro ty rebelující poslance v ODS tohle zrovna by byl argument, který by těžko vyvraceli.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- A mně tady napadá jeden argument proti. Ocenit takové množství pozemků soudním znalcem, ono to trvá dost dlouho. Já vím, že podobná debata, jestli by měl být oceněn soudním znalcem majetek zdravotních pojišťoven, které mají být teď privatizovány, by celou reformu zdrželo o rok. To si myslíte, že v tomhle případě by neplatilo?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Já teď nemám na mysli brát pozemek po pozemku, budovu po budově a dělat výměry a oceňovat to podle nějakých předpisů to by trvalo možná dýl než rok, protože je to asi sto třicet pět tisíc položek, to by možná trvalo pár let a možná ještě pár milionů navíc já spíš myslím seznámit se s tou metodikou, s jakou to tato komise vypracovala tedy, to spočítala a on by řekl, že je to třeba úplně mimo mísu, nebo že to je takhle správně, že takhle se to má počítat. Mohla by se spočítat třeba i určitá odchylka plus minus, kdyby se to počítalo po položkách, k čemu by se zřejmě dospělo. Nevím. Ale určitě by to byl argument a ne čtyři papíry, které mu hodili na hlavu.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Já se přiznám jako naprostému laikovi jsou argumenty pana Tlustého srozumitelné. Když se podíváme do těch čtyř papírů, kde je popsáno, jak se došlo k výpočtu té cifry osmdesát tři miliardy, tak tam se v průměru počítá, že zemědělská půda, na které se nemá stavět, takže se oceňuje dvě stě tisíc korun za hektar. U lesní půdy je to přes tři sta tisíc korun za hektar. Ovšem, kdo má pozemky, tak ví, že cena za lesní půdu i zemědělskou půdu, pokud skutečně není blízko nějakých aglomerací, kde by se mělo stavět, málokdy překročí sto tisíc korun za hektar. Tak jak si to potom vysvětlit?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Nevím, já jsem dostala tedy do ruky materiály podstatně podrobnější, než jsou ty čtyři stránky. Z toho se určitě nedá nic spočítat, ale neshledala jsem na ní nic špatného. To bylo skutečně na několik stránek, třeba jenom Praha, takže tam to bylo rozpitváno a pak postupně větší a větší celky spočítané ty sumy. Já vůbec nevím, proč to nedostali tady ti poslanci nebo všichni poslanci do ruky, proč už to nebylo vůbec v té důvodové zprávě, nebo proč se na tady na to speciálně ta vláda nepřipravila. Vždyť to muselo být jasné, že takovéto argumenty budou vzneseny. ČSSD se nelíbí samozřejmě ta výsledná částka a myslím, že to je dáno tím, že ti lidé skutečně neví, jak se k tomu došlo.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Takže oni skutečně jsou k dispozici nějaké seznamy všech pozemků, které by se měly vrátit? Je jasné, které to jsou?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Na ministerstvu kultury probíhají tyto nebo církve předkládají seznamy opravdu od počátku devadesátých let a pořád to aktualizují. Tady jde spíš o ty výměry. Jak já si myslím, že určitě to mají všichni k dispozici. Ale nejde to dělat položku po položce. To tedy ne.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A když je takový dlouhodobý proces a všichni to mají k dispozici, tak skutečně zůstává rozum stát nad tím, když i tak kontroverzní záležitosti nejsou tedy všechny relevantní dokumenty, prostě k dispozici všem, kteří o tom rozhodují.

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Aby dostali poslanci soupis všech pozemků těch církví, tak to by asi do Poslanecké sněmovny jezdily tatry s těma materiálama. To prostě to fyzicky není možné, ale myslím si, že si měla skutečně ta vláda dát větší práci s tím, seznámit ty poslance dopodrobna, jak se to počítalo, či nějakého soudního znalce, protože ne všichni poslanci jsou experti na tuto problematiku. Já sama bych uvítala třeba nějakého soudního znalce, který by mi k tomu něco řekl.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Je ovšem pravdou, že čtyři stránky nebo dvacet stránek tu trojici rebelů, ale ono jich je tam patrně v ODS ještě víc. Zatím se nepodařilo přesvědčit. Jak se díváte na budoucí vývoj v tomto směru? Domníváte se, že opravdu speciálně ti tři v čele s rebelem, arcirebelem, Vlastimilem Tlustým ten zákon nepodpoří?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Já se domnívám, že ne, ale ta politika je naprosto iracionální věc, takže já si nedovoluji cokoliv předjímat a říkat podpoří - nepodpoří. Ale zřejmě tady možná opravdu nejde o věcné argumenty, jak říká vláda. Nevím, ale rozhodně tím, co udělala vláda, tím jak jim hodila na hlavu ty čtyři stránky, tak leda přilila ještě oheň do ohně.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Takže vy byste pro ten postoj těch rebelujících poslanců, ostatně kolik jich je podle vašich informací? Vy jste říkala, že jste s nimi mluvila, tak je to ...

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Ne, ne, já jsem s nima nemluvila.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Nebo respektive slyšela jste jejich názor, tak kolik jich je?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Já jsem slyšela, že jich je určitě víc, že jich bude pět, deset možná. Takže možná vláda,kdyby přemluvila nějakým způsobem ty rebelující, tak se bude divit. Možná, že ještě budou ostatní, kteří budou proti a to jen svědčí o neschopnosti této vládě najít si podporu byť ve vlastních řadách.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A pochopila byste některé argumenty té skupiny rebelů, ať už je jakkoliv velká?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Pokud nebudou ideové, namířené proti církvím, neboť to považuji za předsudky a hloupost a nekompetentnost, tak bych možná nějaké argumenty i chápala.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Mně napadá taková obecná úvaha. Češi obecně málo věří, dokonce se říká, že jsme nejateističtějším národem v Evropě. Tak není nakonec veškerá ta politická snaha a všechny ty peníze, které se mají vracet zbytečným luxusem? Nějaká historická spravedlnost by měla být, ale třeba než to udělat jednorázové odstupné, které by se odhlasovalo a byl by klid?

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Možná by stačilo jenom gesto.

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Tak to pochybuji. Já bych k tomu chtěla říct, že tato otázka, to není třeba jen otázka jako morální, že bychom jim měli něco jako vrátit, aby prostě jsme napravili ty křivdy a tím to jako smáznout. Já bych chtěla říct, že to má i z mého pohledu i lidskoprávní aspekt, odkazuji v tomto ohledu na evropskou konvenci o lidských právech, její dodatečný protokol, kde se říká, že každá fyzická nebo právnická osoba má právo na úctu před jejím majetkem, co se tady určitě neděje. Osmnáct let handrkování, o tom rozhodně tedy jako úcta, to se nedá vůbec s tímto slovem spojovat. Evropská unie vždy zastávala stanovisko, že to, co se stalo, nesmí být zapomenuto a tak dále. Že my, pokud chceme vykročit skutečně správnou nohou do té Evropy, tak bychom neměli zapomínat i tady na ty rozměry této záležitosti. Myslím, že i do budoucna, kdy v České republice má být za pár let třicet procent lidí jiných národností, těch imigrantů, ty si sem s sebou nesou určité zázemí, jiné náboženství a podobně a Evropská unie vyhlásila letošní rok rokem mezikulturního dialogu a vlastně náboženství ty církve, ty jsou součástí taky tady toho mezináboženského dialogu, a pokud ten se nebude u nás prohlubovat, tak tedy pánbůh s námi, protože já si myslím, že vychovávat už naše děti v nějaké nenávisti z ideových hledisek je cesta do pekla, když už jsme u těch církví.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Vy jste tedy naznačila, jak by měl postupovat moderní demokratický stát v jednadvacátém století v Evropě. Tak jak by ale měly postupovat církve, které najednou k velkému bohatství přijdou. Jsou na to skutečně připraveny? Okamžitě samozřejmě se vzedmula vlna kritiky z laické veřejnosti. Ale oheň do ohně přilily například takové výrazy, takové názory, informace, že se bude obchodovat na burze a podobně. Na druhé straně návrh mladého faráře v Sudetech, který má na starosti pět kostelům, které mu opravdu padají na hlavu a ten zasmušile říká, že ať to dopadne jak to dopadne, tak do jeho farnosti nepřiputuje ani koruna. Takže společnost obecně má s tím asi problém, ale ta církev také na to možná není zcela připravená.

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Já jsem ještě chtěla, než odpovím na tyto otázky říct, že u nás je asi jedna třetina věřících v České republice a že nejsme národ atheistů, pane redaktore. Atheistů je u nás asi jenom třicet procent, a atheismus je asi druh vyznání, to je víra. U nás jsou spíš ty lidi, kteří neví, že možná něco existuje, ale nechtějí se vázat na nějakou církev a podobně. A jestli jsou církve připraveny? Měly by být, už se to táhne docela dlouho, takže možná nehrozí to, co na Slovensku. Tam se říká, že ty církve prohospodařili čtyřicet procent toho, co jim bylo vráceno, takže už by měly mít určité poučení i z toho vývoje, ale na druhou stranu ty výroky některé nejsou šťastné. Já myslím, že vůbec mediální obraz zejména té římskokatolické církve a jiných v poslední době není moc příznivý, že by na tom měli začít pracovat a stěžují si hodně i faráři ze všech církví. Lidi jsou prostě nešťastní, nechtějí chodit do toho kostela, že teď prostě ta církev, že je spojována pouze s nějakým jako majetkem, že prostě pro ně je to traumatizující a musím říct, že s tím souhlasím, že ten mediální obraz je skutečně takový, že se nedivím, že někdy s tím mají problémy, ale pak s tím mají problémy i ti faráři a to už je zase diskuse uvnitř těch církví, aby těm farářům to vysvětlili, že na co ty peníze budou sloužit i jim, že jim nebude padat ten kostel na hlavu, že když ho opraví, tak určitě ty lidi to uvítají, budou tam chodit, to už je o takovýchhle věcech konkrétní samozřejmě, ale určitě ten mediální obraz, to s vámi souhlasím, je příšerný.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Já myslím, že opravdu strašný a dokonce, kdyby si člověk tak zaspekuloval, tak by se dalo říct, že tento pokus o vyrovnání s církvemi organizuje jakási temná síla, která chce církvím co nejvíc uškodit. Přinesla zatím ta současná debata církvím vůbec něco dobrého?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Tak možná tak leda naději. Naději, že už to bude konečně uzavřeno ta záležitost. Možná si ozkoušeli i to, že ty církve jsou schopny se dohodnout na nějakém principu toho vyrovnání, že tam tedy nebudou zahrnuty jenom ty církve, které něco pozbyly, ale že to bude širší ta dohoda. Příznivé je na tom možná to, že za těch dvacet let by ty církve měly být nezávislé z přímého financování na státu, což by jim určitě prospělo. Taková určitá samostatnost, ale jinak v současné době nevím, tohle to bylo, tato stránka byla skutečně přeceněna. To mělo předcházet vůbec tomu zákonu a ne hned jako se bavit s odpuštěním o prachách.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A navíc ve chvíli, kdy se o tom jedná v podstatě o převratu v osmdesátém devátém roce. Takže toho času na přípravu bylo opravdu hodně. Nakonec vy jste toho byla svědkem ve svém úřadě?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Tenkrát vlastně ještě za federace takový zákon byl obecný restituční a ten dokonce neprošel dvěma hlasy slovenských poslanců, takže kdyby ti Slováci, kteří mají už dávno vyřešený, to podpořili, tak dneska už to nemusíme řešit a tenkrát by se nad tím nikdo nepozastavil. To už je i tím odkladem, tou dobou, že už to je lidem trnem v oku, si myslím.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- Vy vlastně jste použila některé argumenty, proč by to vyrovnání s církvemi mělo být provedeno a byly to takové argumenty, řekl bych, vzdálené. Buď tam šlo o to, že nás čeká nějaký multikulturální střed nebo multikuturální dialog nebo že něco bude za dvacet let a dal by se najít teď nějaký racionální přesvědčivý argumenty, který by mohl ještě sněmovnu donutit k tomu, aby změnila svůj názor, že třeba každým rokem zdržení Česká republika přichází o víc než, kdyby těm církvím chtěla dávat?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Tak to já si určitě myslím. Já si myslím, že jednak to už tady padlo v tom příspěvku, jsou to ty každoroční příspěvky na činnost církví. Musím říct, že to není jenom na duchovní, že to je i na provoz církví, na administrativu a podobně. Tak tyto samozřejmě výdaje každoročně neúměrně rostou a je to navyšování počtu duchovních těch církví. Nicméně stát se k tomu v roce 1949 zavázal, takže musí to teďka plnit. Rozvázání těch pozemků, se rozvážou ty ruce obcím, ty budou moct prostě se rozvíjet, čerpat peníze z Evropské unie, když se všechno tohle to započítá, vnitřní zadluženost toho nevydaného majetku je padesát miliard za tu dobu, a to také narůstá. Všechny tady ty věci by se měly brát v potaz, když se bude řešit tady ta záležitost. Těch racionálních argumentů je ještě určitě víc. I stát vlastně bude mít odblokován ten majetek, bude s ním moc nakládat a tak dále. Takže těch racionálních argumentů je celá řada. Akorát lidi je musejí chtít slyšet.

Petr HOLUB, moderátor -------------------- A kdybych to řekl tak čistě početně, tak bychom vlastně kromě toho, že budeme platit, mohli ušetřit dvě, tři, čtyři miliardy ročně?

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Existuje takový výpočet, že když bude tady ten zákon přijat a když bude pokračovat to financování, jak bude teďka, tak za šedesát let přijetím tady toho zákona ten stát ušetří odhaduje se, sto osmdesát asi až tři sta miliard korun.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Zdůrazňuje host dnešního Studia STOP expert ČSSD na církve a náboženské společnosti Kateřina Kalistová. Děkujeme za informace a za názory, a někdy na shledanou.

Kateřina KALISTOVÁ, bývalá náměstkyně čtyř ministrů kultury, mluvčí ČSSD pro otázky církví a náboženských společností, předsedkyně Ústřední kulturní komise -------------------- Děkuji za pozvání, na shledanou.

Zvukový záznam pořadu naleznete v sekci Rádio na přání.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je Mediasearch. Texty neprocházejí korekturou.