Proč sekvenovat mořské rozkladače

Labyrinthulomycetes

Dalšími organismy s osekvenovaným genomem se zřejmě stanou málo známé mořské organismy podobné hlenkám.

Rozkladači neboli dekompostoři jsou organismy, které získávají energii z organického odpadu a odumřelých těl rostlin a živočichů. V mořích se za hlavní rozkladače pokládají bakterie, ale několik studií ukázalo, že neméně významné jsou i další organismy. Takzvané labyrintuly ze třídy Labyrinthulomycetes jsou jednobuněčné houbové organismy, které žijí v sedimentech na dně moří a brakických vod nebo na listech vodních rostlin.

Vědci z amerického institutu Joint Genome spolu s mikrobiology z univerzity Stony Brook oznámili, že právě 4 druhy těchto organismů zvítězily v jejich "soutěži" o to, který další organismus bude mít osekvenovaný genom. Důvodem je nejen ekologický význam labyrintu (přestože se na některých místech při rozkladu organických látek uplatňují ještě více než bakterie), ale také to, že na rozdíl od bakterií tvoří dlouhé řetězce polynenasycených mastných kyselin. Některé druhy se už dnes pěstují jako zdroj potravinových doplňků.

Vědci spekulují, že pěstování labyrintul ve velkém by mohlo nahradit rybí tuk, který se v chovech hospodářských zvířat používá jako hlavní zdroj polynenasycených mastných kyselin. Pokud by se podařilo, znamenalo by to velkou úlevu pro populace mořských ryb zatěžované nadměrným výlovem. Labyrintuly navíc disponují množstvím enzymů, pomocí kterých dokážou rozložit i takové látky, jako je surová nafta. Bioinženýři se tedy mají na co těšit.