Proč rakovina pustoší kosti

8. únor 2010

Vysoká hladina hormonu relaxinu souvisí s nádory, které se šíří do kostí a vyvolávají jejich destrukci. Otázkou ale bylo, jestli za ničení kostí může být zodpovědný právě relaxin.

Nepřímé důkazy ukazovaly, že to možné je. Italští patologové z Padovské univerzity již dříve zjistili, že hormon INSL3 ze stejné rodiny jako relaxin může ovlivňovat buňky, které se podílejí na tvorbě kosti. Fyziologická hustota kostí je výsledkem dynamické rovnováhy mezi působením osteoblastů, které kost "stavějí", a jejich protějšku osteoklastů. Tyto buňky odstraňují starou kostní tkáň a svým účinkem tak vyvažují působení osteoblastů. Vědci získali podezření, že relaxin může nějakým způsobem posouvat rovnováhu ve prospěch odbourávání kosti.

Svou hypotézu si teď potvrdili na kulturách lidských buněk. Relaxin se navázal na receptory osteoklastů, a tím je přiměl "hladově" vstřebávat kostní tkáň. Buňky stimulované relaxinem nakonec do kosti vyžraly velké díry a do svého okolí uvolnily velké množství vápníku. Vzestup hladiny vápníku neboli hyperkalcémie je jedním z příznaků kostních metastází. Experimenty také ukázaly, že kromě poškozování kostí relaxin podporuje růst nádorů a způsobuje jejich vyšší invazivitu. Dobrá zpráva je, že tyto účinky ustaly poté, co vědci k buňkám přidali protilátky proti relaxinu. Podle autorů studie je proto možné, že podávání protilátek může zabránit poškození kostí a hyperkalcémii.

Zdroj: Science Now, Bone

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.