Proč protestují odbory

22. květen 2003

Tisíce lidí se ve čtvrtek zúčastnily odborářské demonstrace v Ostravě. Ta sice byla původně plánována jako protest proti rostoucí nezaměstnanosti, nakonec však byla zaměřena také na vyjádření nesouhlasu s vládním návrhem reformy veřejných financí. Nezdá se, že by si s tímto protestem lámali hlavu čeští politici. Svědčí o tom alespoň událost, která se udála několik set kilometrů směrem na západ.

Konkrétně v Praze v Poslanecké sněmovně byla ve stejný den schválena novela zákona o dani z přidané hodnoty. Ta by měla do státní pokladny přinést miliardy korun. Řeč je konkrétně o zvýšení sazby z pěti procent na dvaadvacet, u některého zboží a služeb. K němu by mělo dojít od začátku ledna příštího roku. V praxi se to může projevit například v nárůstu telefonních účtů o sedmnáct procent.

Pro ilustraci. Ten kdo dosud platil tři stovky, zaplatí kvůli zvýšené dani tři sta padesát jedna. Stejný cenový skok by se měl týkat například zájezdů cestovních kanceláří, různých opravářů, kadeřníků a tak podobně. Ceny by měly rovněž vzrůst u některého druhu nábytku, textilu či papírových výrobků. Také v restauracích by lidé měli za jídlo zaplatit více.

Návrh na zvýšení daně z přidané hodnoty těsně prosadili koaliční poslanci. Argumentovali přitom tím, že ke zvýšení těchto daní musí dojít kvůli vstupu země do Evropské unie. Jejich tvrzení je poněkud sporné. Také v členských státech unie existují sice dvě různé sazby daně z přidané hodnoty, do nižší kategorie rovněž většinou patří základní potraviny, noviny a některé služby včetně telekomunikačních. Existuje sice tlak Evropské unie, aby v té nižší kategorii bylo co nejméně zboží a služeb. Přesto může každý stát zvážit, jak s doporučením unie naloží. Pokud existuje rozmezí, ve kterém by se daň z přidané hodnoty měla pohybovat, pak pouze u té vyšší sazby. Ta je v České republice dvaadvacet procent.

Kdyby byla o pár procent nižší, ještě by se do stanoveného mantinelu vešla. Například v sousedním Německu je momentálně šestnácti procentní. Bruselští byrokraté tlačí na Němce, aby ji zvyšovali. Ti sazbu sice postupně posouvají směrem vzhůru, ale ne tak razantně, a hlavně nemíří k horní hranici. Z toho je zřejmé, že hlavním důvodem, proč si některé zboží a služby přesouvají do kategorie s vyšší sazbou, je díra ve státním rozpočtu.

Mnohamiliardový příjem z této položky by ji měl částečně záplatovat. Snad největší údiv vyvolává, že do vyšší kategorie míří telekomunikační služby. Na začátku jednadvacátého století je komunikace základem běžného života a rozvojem společnosti. Například internet je fenoménem, který stále více zasahuje do života každého z nás. Proto by tyto služby měly být co nejlevnější a přístupné prakticky všem vrstvám obyvatelstva. Z politických kuloárů se proslýchá, že pravým důvodem je fakt, že česká delegace, při vyjednávání o vstupu země do unie, zapomněla telekomunikační služby zařadit do položek, u kterých by měla být zachována nižší sazba daně z přidané hodnoty.

Ať už jsou skutečné důvody jakékoliv, realitou zůstává, že také tyto služby poměrně výrazně zdraží. Bude zajímavé sledovat, jak se zvýšení cen některých služeb a zboží promítne do spotřeby občanů. Mohlo by totiž dojít k tomu, že příjem z tohoto zdražení bude nakonec nižší, než vládní ekonomové očekávali. Zároveň bude záležet na tom, zda poskytovatelé služeb a prodejci zboží promítnou celé zvýšení daně z přidané hodnoty do ceny nebo nárůst daně částečně pokryjí nižším ziskem.

Nejde totiž pouze o to, nakolik přinutí zvýšení cen spotřebitele se dražším službám a zboží vyhnout, ale také o to, kolik podnikatelé se kvůli tomu ocitne v existenčních potížích. Vzhledem k poměrně rozsáhlé nezaměstnanosti by bylo nešťastné, kdyby zkrachovaly stovky drobných živnostníků. Právě ti jsou ve zdravém ekonomickém prostředí velice užiteční. Vytvářejí totiž pracovní místa a na rozdíl od velkých kolosů, jejich ojedinělý krach nepřináší konkrétnímu regionu téměř neřešitelné problémy s nezaměstnaností.

Načasování hlasování o zvýšení daně z přidané hodnoty, není nešťastné pouze kvůli demonstraci odborů, ale hlavně kvůli blížícímu se referendu o vstupu země do Evropské unie. Necelý měsíc před jeho konáním může být růst daní a s ním spojené zdražování argumentem, který převáží u nerozhodnutých v neprospěch unie. Tím spíš, že se lidé, kteří se blíže o tuto věc nezajímají, nedozvědí, že politici mlží. Tedy, že růst daně z přidané hodnoty není v unii úplně striktně dán a částečně záleží na rozhodnutí politické reprezentace dané země.

autor: Petr Hartman
Spustit audio