Proč nám horka kazí náladu?
Teplé a slunečné počasí se většinou během léta řadí mezi „žádané zboží“. Když je ale tepla moc, tak jako na začátku července v Evropě, duševnímu stavu člověka to příliš neprospívá. Ve svém článku to tvrdí španělský deník El País.
„Podle pár týdnů staré zprávy Španělské národní meteorologické agentury prodělalo Španělsko za posledních čtyřicet let osmdesát vln veder. Ta nejhorší vlna přitom proběhla v červenci a srpnu 2003,“ píše El País.
Je známou skutečností, že tělo při vedrech trpí. A nejvíce během prvního sezónního horka, kdy na vysoké teploty ještě není přivyklé.
Zvýšené úsilí musí náš organismus vyvinout také během několikadenních veder, kdy vysoké teploty nepolevují ani v noci, vlhkost vzduchu je vysoká a nefouká vítr.
Podle výzkumu týmu psychiatrů z barcelonské univerzity vede horko k větší podrážděnosti a vyvolává agresivnější chování. Dokladem tohoto tvrzení jsou případy z léta 2003.
Doktor psychologie z madridské univerzity Valentín Martínez-Otero s poznatky barcelonských kolegů souhlasí. Intenzivní horko má podle něj negativní dopady na naši náladu.
„Když je skutečně horko, těžko se usíná, což vás ještě více unaví a posílí celodenní pocit nepohody, který se nakonec odrazí ve špatné náladě,“ dodává Martínez-Otero.
Badatelé z Kalifornské univerzity v Berkeley šli ve svých výzkumech ale ještě dál. Zanalyzovali totiž šedesát studií z celého světa, jejichž data pokrývají stovky let, a dospěli k závěru, že zde existuje „zásadní“ spojitost mezi počasím a konflikty.
Svou teorii dokazují na příkladech z Indie a Spojených států amerických. V Indii během období sucha roste počet případů domácího násilí. Ve Spojených státech se zase při vlnách veder více přepadá, znásilňuje a vraždí.
V článku, který američtí vědci publikovali v prestižním časopise Science, se dále dočteme, že „vysoké teploty se váží i k větším, meziskupinovým konfliktům jakými jsou např. etnické střety v Evropě nebo občanské války v Africe,“ dodává El País.
Vysokoškolský učitel z univerzity v Kantábrii Pablo Fernandéz de Arróyabe nicméně věří, že se dají dopady klimatu na lidské zdraví předvídat.
Vytvořil proto mobilní aplikaci, která sbírá data o počasí z celého světa. Aplikace měří změnu kyslíku v ovzduší a podle svých výpočtů upozorňuje uživatele na možná rizika spojená se změnou počasí.
Funguje na bázi semaforu: když začne svítit červeně, znamená to, že horko dosáhlo úrovně, která by člověku mohla způsobit potíže. V těchto případech „pijte hodně vody, používejte volné oblečení a omezte fyzickou aktivitu,“ radí španělský deník El País.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
