Proč jdou buněčné hodiny přesně
V článku, který vychází dnes v časopise Molecular Systems Biology, demonstrují vědci z Ecole Polytechnique Fédérale de Lausanne, že stabilita buněčných hodin závisí na funkci specifických kontrolních genů.
Denní biorytmy představují sumu změn ve fyziologii, genové expresi a chování, která se opakuje v cca 24 hodinových cyklech. Dalo by se říci, že jednotlivé buňky organismu mají své vlastní hodinky, které seřizují podle signálů z centrálních hodin v části mozku označované jako hypotalamus. Výkonnou funkci buněčných hodinek kontroluje skupina specifických genů. Celý proces vypadá následovně: buňka obdrží chemický signál z hypotalamu a kontrolní geny na něj zareagují spuštěním odpovědi specifické pro konkrétní tkáň i denní dobu. Mezi takové odpovědi patří například regulace tělesné teploty a krevního tlaku nebo koncentrace hormonu melatoninu, stejně jako změny jaterního metabolismu.
Otázkou ovšem je, jakým způsobem buňka udržuje přesný chod svých buněčných hodin v neustále se měnícím chemickém prostředí uvnitř buňky. Vědci vytvořili matematický model této situace, pomocí kterého identifikovali molekulární parametry odpovědné za stabilitu buněčných hodin. Zjistili, že klíčová je chemická modifikace (konkrétně fosforylace) kontrolních genů. Tento nález potvrzuje předcházející závěry amerických vědců. Ti už popsali poruchy spánku, ke kterým dochází v případě, že jsou kontrolní geny mutované a buněčné hodiny následkem toho nefungují zcela přesně.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.