Proč hmyz přežije zimu
Mnoho druhů hmyzu přežívá chladné zimní měsíce ve stavu diapauzy, při kterém se zastaví růst i vývoj a metabolismus pracuje minimálně. Přežití je však závislé nejen na snížení energetických výdajů, ale také na produkci určitých látek.
Proteiny tepelného šoku, anglicky označované jako heat-shock proteins neboli HSP, vytváří řada živočichů za extrémně teplých podmínek - u člověka se geny pro jejich tvorbu aktivují například při horečkách. Úkolem HSP je chránit buněčný materiál před tepelným poškozením. Hmyz využívá proteiny tepelného šoku i při nízkých teplotách, dehydrataci nebo při přítomnosti toxických látek. Dřívější studie na mouchách masařkách (Sarcophagidae) identifikovaly dva geny pro HSP, které se aktivují při poklesu okolní teploty.
Biologové z univerzity v Ohiu předpokládali, že do procesu diapauzy se zapojují i další geny. Jejich aktivaci zjišťovali podle přítomnosti molekul mRNA, které tvoří prostředníka mezi genem a proteinem. Zjistili, že v přezimujících kuklách masařek se aktivuje hned 11 dosud neznámých genů pro HSP.
V další fázi výzkumu sledovali proteiny tepelného šoku u pěti druhů hmyzu, které představují významné hospodářské škůdce. Zjistili, že přezimování všech studovaných druhů závisí na proteinu označovaném jako HSP70. Tento objev by teoreticky mohl vést k výrobě zcela nového druhu pesticidů, namířených proti HSP70 - které by hmyz zbavily možnosti přežít zimu.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
