Přispěje Hillary Clintonová ke zlepšení americko-ruských vztahů

A navíc samotné USA čeká "pěrestrojka", soudí v kategoriích sobě vlastních první a poslední sovětských prezident Michail Gorbačov. Zájem Ruska nijak neopadl ani při sestavování Obamova vládního týmu. Konkrétně zprávu o tom, že Hillary Clintonová, neúspěšná uchazečka o demokratickou nominaci na prezidentský úřad, se stane ministryní zahraničí v administrativě svého bývalého soka, přijalo Rusko s jistou úlevou. Jednak proto, že je zkušenou političkou s dobrým zahraničně-politickým přehledem, rozhodně větším, než má sám budoucí šéf Bílého domu, jednak proto, že si může nechat poradit od manžela, ex-prezidenta Billa Clintona a konečně také proto, že není bezprostředně spjata se Zbygniewem Brzežinskim, kterého v Moskvě považují za antiruského jestřába.

I když, už po zvolení Baracka Obamy do funkce psal ruský tisk o tom, že v každém případě bude muset nová hlava USA počítat s Ruskem, které má jaderné zbraně, hraničí s téměř dvacítkou zemí a má sílu 150miliónů obyvatel, kteří žijí v 11 časových pásmech. Neutrální konstatování je pochopitelně přáním, které bývá otcem myšlenky ale současně i názorem podloženým zkušenostmi, že s příchodem demokrata do Oválné pracovny, přichází také taková administrativa, která je více nakloněna pružnému dialogu s Ruskem, než za administrativ republikánských. Předseda výboru Rady Federace Federálního shromáždění Michail Margelov přímo soudí, že jmenování Hillary Clintonové na místo ministryně zahraničí USA svědčí o tom, že rusko-americké vztahy se mohou zlepšit. A také Margelovovův první zástupce Vasilij Lichačov vidí v povolání Clintonové do Obamovy administrativy úmysl více sblížit Rusko a USA. "Amerika nemůže řešit své problémy bez ostatního světa a svět nemůže řešit své problémy bez Ameriky", prohlásila budoucí první dáma americké diplomacie a podle ruského senátora to je možný signál toho, že USA zmírní své monopolární nároky na řešení globálních otázek a to ve prospěch větší mezinárodní kolegiality, řekl Mergelov agentuře RIA Novosti.

Členové horní komory ruského parlamentu očekávají, že Clintonová bude stavět na tzv. univerzálních hodnotách jako jsou: lidská práva nezávislost soudů, demokratické postupy a instituce. Při běžném pohledu na ruskou realitu se ale v těchto bodech Moskva s Clintonovou jen těžko shodne. Pojmy jako řiditelná demokracie, s nímž přišel stále nejsilnější muž Ruska Vladimír Putin, podivné soudní procesy, ve který o výši trestu rozhoduje prokuratura či politici a nikoliv soudy, nemožnost efektivně praktikovat přímou demokracii, nemluvě o lidských právech nejen v Čečensku, to jsou důvody proč se obě velmoci stěží shodnou. Clintonová, resp. její šéf Barrack Obama buď tedy budou muset postavit zahraniční politiku, minimálně ve vztahu k Rusku ale také Číně na jiných základech, nebo se zásadněji nedohodnou.

Tím jiným základem budou bezesporu americké životní zájmy, které jsou tradičně silnější než zmíněné tradiční hodnoty. A z tohoto pohledu je zbytečné hodnotit Obamou sázku na Clintonovou jako lepší variantu z možných horších. Amerika i Rusko své národní zájmy totiž prosazují shodně a bez konjukturálního vlivu té či oné vlády. I když ani na této základně bilaterálních vztahů se Rusko a USA nedohodnou a logicky se ani dohodnout nemohou, mohou se respektovat a v tomhle umění je určitě Hillary Clintonová obratnou vyslankyní.

Ostatně své úmysly s Ruskem naznačila už v době, když bojovalo o nominaci, řekla: "Dokonce i době studené války, když na nás SSSR zamířil tisíce raket, nepřerušili jsme dialog a tak jsme zvítězili", podtrhla tehdy Clintonová s tím, že pokud by se stala prezidentkou USA, bude se snažit o návrt k takovému stavu, tedy permanentními dialogu. Ten si ale rozhodně nepředstavuje jako vesnickou selanku. Hillary ne nadarmo nosí většinou kalhotové kostýmy a dokáže být tvrdší než lecjaký její mužský protějšek. Dokreslují to jiná její slova k výroku odcházejícího prezidenta Bushe, že uviděl v Putinových očích duši člověka; budoucí americká státní tajemnice dodala: "Putin byl spolupracovníkem KGB, z podstaty věci, tedy nemůže mít duši!"

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .