Priority lucemburského předsednictví EU a očekávaná bitva o evropský rozpočet

14. leden 2005

Priority lucemburského předsednictví a očekávaná bitva o evropský rozpočet. Evropa nesmí kvůli referendům zabřednout v nehybnosti, říká nynější předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Příští velká bitva v Bruselu bude o přijetí rozpočtu pro rozšířenou Evropu pro období 2007 - 20013. Podle deníku Le Monde by zde mohlo dojít k potyčkám, v nichž bude každý chtít urvat, co se dá, neboť každý má teoreticky právo veto. Eurokraté by chtěli problém vyřešit s chladnou hlavou v červnu. První konflikt se týká toho, jak velký balík peněz svěřit federálnímu rozpočtu. Komise navrhla rozpočet o 1, 34% hrubého domácího produktu, ale šest zemí odmítá složit více, než 1%. Při takovém rozdílu by bylo jediným řešením šetřit. Někteří, jako Švédsko, by chtěli omezit výdaje na zemědělství, ale o tom nechce ani slyšet Francie. Pro tu je zemědělství prioritou, považují je za součást národní identity. Francie opakuje, že tato obálka byla pevně dohodnuta až do roku 1913 a že částka vydávaná z unijního rozpočtu na zemědělství by měla přejít ze 45% na 38%.

Druhá cesta spočívá v proškrtání částek na regionální pomoc, která čítá třetinu evropského rozpočtu. Pomoc přidělená středomořským zemím, zejména Španělsku, by byla přesunuta do nově přijatých zemí. Toto opatření vyvolává v Madridu bouři nevole.

Třetím řešením je přimět platit Brity a zrušit onen známý "šek", díky němuž mohou od roku 1984 každoročně získat nazpět dvě třetiny peněz, které převádějí do Bruselu. Londýn hrozí, že bude tyto snahy vetovat. Ale Němci společně s Francouzi doufají, že izolují Británii od jejích spojenců z východní Evropy. Ti těžko chápou, proč mají platit pro zemi, která je dva a půlkrát bohatší, než oni.

Komise se zároveň snaží přeorientovat rozpočet k politikám budoucnosti. Zde ale Evropa naráží na svá vlastní pravidla fungování a technokratická omezení, na kterých programy zadrhávají.

Ale připomeňme si, jak došlo k tomu, že si Velká Británie vyjednala onen každoroční šek z evropských peněz: v roce 1984 dosáhla Margaret Thatcherová po pětileté gerile s ostatními evropskými premiéry vítězství. Evropa souhlasila, že bude napříště vracet Londýnu každoročně dvě třetiny jeho příspěvku za předchozí rok. Tento "šek" na asi 5 miliard euro financují ostatní členské státy v čele s Francií a Itálií. Původně se toto rozhodnutí zdůvodňovalo tím, že Londýn využíval málo peněz na společnou zemědělskou politiku, na kterou šlo nejvíce subvencí, a proto přispíval do společného rozpočtu více, než ostatní partneři. Po dvaceti letech se ale situace změnila: společná zemědělská politiky nyní pohltí místo původních 70% financí Unie pouze 40%; kupní síla Britů neobyčejně vzrostla. A hlavně, rozšíření, které si Británie horoucně přála, vyžaduje od každého solidární úsilí. To si všechny země uvědomují, píše Le Monde, kromě Velké Británie. Počátkem prosince Jack Straw prohlásil, že dosavadní úleva pro Británii je stále naprosto oprávněná a nebude o ní jednat.

Lucemburského premiéra a ministra financí v jedné osobě, Jeana-Clauda Junckera, který bude tento půl roku předsedat Evropské unii, čeká tedy nelehké období, tím spíše, že během příštích osmnácti měsíců má zároveň probíhat proces ratifikace evropské ústavy pětadvaceti členy Unie, včetně referend konaných v některých zemích. "Chtěl bych varovat všechny hlavy států a vlád před tím, aby pod argumentem probíhajících referend rezignovali na naši společnou práci", řekl Juncker v rozhovoru pro Le Monde. Dále pak předložil tři priority svého šestiměsíčního předsednictví: Zaprvé sestavit bilanci lisabonského procesu, který je na půl cestě a jenž by měl do roku 2010 zlepšit konkurenceschopnost Evropy. Druhou prioritou je reforma paktu stability. Podle Junckera když se hospodářství daří dobře, musí být možné nařídit státům, aby snížily své zadlužení a rozpočtový schodek. Zato v případě útlumu je třeba opustit přísnou a automatickou aplikaci paktu stability. Třetí prioritou pak je přijetí rozpočtu na období 2007 - 2013, jenž by měl být schválen v červnu.

Výši zemědělských dotací Juncker zpochybňovat nehodlá, neboť podle něj při podpisu dohody v roce 2002 každý věděl, k čemu se zavazuje. Zato ale hodlá znovu posoudit důvody, které vedly k zavedení onoho britského šeku, a zda ony důvody ještě dnes převažují, či bude lepší britský šek pomalu odbourávat. Komise sice uvažovala o tom, že situaci vyřeší rozšířením této výhody na všechny hlavní evropské přispěvatele, ale Juncker je toho názoru, že omyl nebude méně významný, když se zobecní. Na adresu Španělů, obávajících se, že za rozšíření Evropské unie zaplatí nejvíce, pak Juncker říká, že nemá v úmyslu šířit myšlenku vyžadování maxima úsilí od nových členů a minima od starých, ale představa, že jediní, kdo by měli podstatně přispět, by bylo Španělsko a další země - Portugalsko, Řecku, Irsko - je předem odsouzena k neúspěchu.

Je velmi důležité, aby byl rozpočet schválen již v červnu, neboť je též třeba vytvořit legislativní základ evropských veřejných výdajů. Pokud se neshodneme v červnu, tvrdí lucemburský premiér, budeme zcela neschopní připravit politiky, které je třeba pro období 2007 - 20013.

autor: Tomáš Kybal
Spustit audio