Primáti o sobě vypovídají pachem
Chemický rozbor pachových látek poloopice lemur kata ukázal, že samci užívají pachovou mluvu nejen k vyjádření svých potenciálních otcovských kvalit, ale také své příbuzenské příslušnosti.
Pachové žlázy můžeme na těle samce lemura najít na několika místech - na genitáliích, ramenou a zápěstích. Jiné druhy lemura mají takové žlázy ještě na hlavě, hrudi a rukou. Pachové signály se také linou z fekálií a moči. Všechny tyto prostředky umožňují tichou, utajenou komunikaci, probíhající uvnitř lemuří tlupy.
Vědci z Dukovy univerzity v USA zkoumali, co lemur kata pachovými signály o sobě svým druhům sděluje, co o něm pach vypovídá. Zjistili, že pachová řeč tohoto druhu je mnohem bohatší, než si asi představujeme. K základním sdělením patří jednak informace o genetické kvalitě, která říká, jak kvalitní potomstvo může lemur zplodit. Druhým základním sdělením pak je informace o blízkém příbuzenském poměru s dalšími členy tlupy. Ta má nejspíše zabránit v křížení blízce příbuzných jedinců.
Na každém zápěstí mají samci nejen pachovou žlázu, ale i jakýsi trn, kterým si žlázu škrábou a značkují pak své okolí. Samci otírají zápěstní žlázy o huňatý ocas, aby jej pak nastrčili před obličej konkurentům a demonstrovali tak svou dominanci. Pár žláz na ramenou vypadá jako omylem vyrostlé prsní bradavky. Tyto žlázy produkují uhlovodík skvalen, který funguje jako lepidlo na ostatní aromatické látky. Žláza na šourku je důležitá kvůli značkování teritoria a demonstrování své rozmnožovací schopnosti během doby páření.
Lemuří samice mají jenom jednu pachovou žlázu, a to v oblasti genitálií. Samice může pachem vyjádřit nejen schopnost plodit, ale i různé "údaje" o svém těhotenství.
Chemickým rozborem se zjistilo, že v pižmu lemura se nachází více než 200 různých sloučenin. Složení této směsi se může lišit u každého jedince a měnit se podle určitých období. Studii je možné najít v on-line časopise Molecular Ecology.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
