Příbuzenské křížení mezi neandrtálci
Neandrtálci se křížili s jinými druhy člověka, ale také se svými blízkými příbuznými. Vyplývá to ze zatím nejkompletněji osekvenovaného genomu neandrtálců.
DNA byla získána z 50 000 let staré kosti palce, která patřila neandrtálské ženě. Její majitelka žila v Denisově jeskyni na Sibiři – té samé, v níž byla objevena kůstka z prstu, která vedla k objevu denisovanů. Srovnání genomů neandrtálců, denisovanů a moderních lidí ukázalo, že neandrtálci a denisované se od linie vedoucí k modernímu člověku oddělili asi před 400 000 lety. O sto tisíc let později se rozešly i jejich evoluční cesty, ale i nadále docházelo k občasnému křížení.
Neandrtálci i denisované vymřeli, ale genomy moderních lidí stále obsahují jejich dědictví. Neandrtálské geny tvoří asi 2 % genomu lidí mimoafrického původu a některé populace z Asie a Oceánie nesou 0,2 až 6 % genů denisovanů. Z nové studie ale také vyplývá, že denisované se kromě neandrtálců a moderních lidí křížili ještě se záhadnou skupinou archaických lidí, kteří ve stejné době obývali Eurasii. Podle vědců mohlo jít o člověka vzpřímeného (Homo erectus), který žil v Evropě a Asii před více než jedním milionem let.
Dalším překvapením, které nová studie přinesla, je důkaz o silném příbuzenském křížení mezi sibiřskými neandrtálci. DNA neandrtálské ženy naznačuje, že její rodiče byli velmi blízce příbuzní. Stupeň jejich příbuznosti odpovídá například nevlastním sourozencům, kteří měli společnou matku. Příbuzenské vztahy ale panovaly i mezi jejími dalšími předky. Naznačuje to, že sibiřští neandrtálci žili, stejně jako evropští neandrtálci, v malých izolovaných skupinách a příbuzenské křížení u nich bylo častější než v populacích moderních lidí.
Zdroj: UC Berkeley, Nature
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.