Příbuzenské křížení mezi neandrtálci

DNA byla získána z 50 000 let staré kosti palce, která patřila neandrtálské ženě. Její majitelka žila v Denisově jeskyni na Sibiři – té samé, v níž byla objevena kůstka z prstu, která vedla k objevu denisovanů. Srovnání genomů neandrtálců, denisovanů a moderních lidí ukázalo, že neandrtálci a denisované se od linie vedoucí k modernímu člověku oddělili asi před 400 000 lety. O sto tisíc let později se rozešly i jejich evoluční cesty, ale i nadále docházelo k občasnému křížení.

Neandrtálci i denisované vymřeli, ale genomy moderních lidí stále obsahují jejich dědictví. Neandrtálské geny tvoří asi 2 % genomu lidí mimoafrického původu a některé populace z Asie a Oceánie nesou 0,2 až 6 % genů denisovanů. Z nové studie ale také vyplývá, že denisované se kromě neandrtálců a moderních lidí křížili ještě se záhadnou skupinou archaických lidí, kteří ve stejné době obývali Eurasii. Podle vědců mohlo jít o člověka vzpřímeného (Homo erectus), který žil v Evropě a Asii před více než jedním milionem let.

50 000 let stará kost palce neandrtálské ženy, nalezená v Denisově jeskyni na Sibiři|foto: Bence Viola

Dalším překvapením, které nová studie přinesla, je důkaz o silném příbuzenském křížení mezi sibiřskými neandrtálci. DNA neandrtálské ženy naznačuje, že její rodiče byli velmi blízce příbuzní. Stupeň jejich příbuznosti odpovídá například nevlastním sourozencům, kteří měli společnou matku. Příbuzenské vztahy ale panovaly i mezi jejími dalšími předky. Naznačuje to, že sibiřští neandrtálci žili, stejně jako evropští neandrtálci, v malých izolovaných skupinách a příbuzenské křížení u nich bylo častější než v populacích moderních lidí.

Schéma vývoje moderního člověka, denisovanů, neandrtálců a zatím záhadné skupiny archaických lidí|foto: UC Berkeley

Zdroj: UC Berkeley, Nature