Při plošné karanténě nejvíce trpí mladí, zpomalit virus je proto i v jejich zájmu, připomíná Prokop

Chování společnosti podle Prokopa záleží především na tom, jaké informace lidé dostávají: „Během léta se virus bagatelizoval, říkalo se, že druhá vlna nebude a že míra hospitalizací je nízká. Teď to možná opět začneme brát vážně,“ podotýká zakladatel organizace PAQ Research a sociolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

V létě jsme podlehli určité náladě. A bylo úkolem institucí, aby to už v srpnu vrátily do nějakých kolejí, třeba zavést roušky.
Daniel Prokop

Proti povinnému nošení roušek se v části společnosti začíná objevovat odpor, podle Prokopa by se ale neměl přeceňovat: „V našem výzkumu sledujeme 13 protektivních opatření a na jaře skoro 40 procent lidí deklarovalo, že dodržuje všechna. Nyní je to jen 10 procent. Myslím, že to může znovu narůst, až pochopí, že situace může být riziková.“

Čtěte také

Izrael zpět v karanténě: Rychlé rozvolňování, chaotická opatření, špatná koordinace úřadů

Ochota dodržovat opatření podle výzkumu klesla především u lidí, které mají hodně sociálních kontaktů: „Často jde o mladé lidi, kteří mají pohodový průběh. Když to řeknu ekonomicky, tak mají nejnižší výnosy a největší náklady na dodržování opatření,“ uvádí člen Národní ekonomické rady vlády.

Mladí zároveň nejhůře nesli jarní uzavření ekonomiky, přibylo u nich úzkostí a středně těžkých depresí. „Tvrdý lockdown na ně má nejtvrdší dopady, takže i v jejich zájmu je zpomalit šíření viru,“ upozorňuje Prokop.

Varující statistika

Ministerstvo zdravotnictví od úterý mění epidemiologická pravidla. Do karantény nemusí ten, kdo byl v kontaktu s pozitivně testovaným, pokud oba měli roušku nebo respirátor a zároveň nemá příznaky. V týdnu od 21. září by také mělo být spuštěno takzvané sebetrasování, které má ulevit přetíženým hygienickým stanicím.

Čtěte také

Senátor Žaloudík: Kdo moc testuje, najde moc nakažených. Protestováváme se k mezinárodnímu průšvihu

„Už na jaře se objevily studie a doporučení, že bychom měli mít asi 30 trasovačů na 100 tisíc obyvatel, aby se trasování zvládalo,“ zdůrazňuje Prokop. Systém také bylo nutné centralizovat do jedné databáze, to se ovšem podařilo až ve druhém zářijovém týdnu.

Centralizace je přitom podmínkou pro to, aby se do systému mohla zapojit i externí call centra, jako je tomu například v Německu. „Nahnali do nich knihovníky, sociální pracovníky a lidi z veřejné správy. I u nás máme call centra výzkumných agentur a firem, která mohou obvolat tisíce kontaktů denně. Kapacity se můžou několikanásobně navýšit,“ míní Prokop.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) také vyzval, aby se lidé nenechávali testovat zbytečně. Prokop ale upozorňuje na to, že stoupá nejen počet nakažených, ale i počet pozitivních testů: v posledních dnech je to ze 4 procent nárůst na 12 procent. „Může to znamenat, že máme hodně lidí, kteří jsou netestovaní, ale nakažení,“ varuje.

Na koho nejvíc dopadl hospodářský útlum? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.