Prezidentské volby v Litvě

Zatímco Paksase nepodporoval mezi litevskými politiky téměř nikdo, prezident Adamkus měl na své straně nesporné úspěchy. Litva je pozvána ke vstupu do NATO a úspěšně ukončila jednání s Evropskou unií. Snad právě to ale paradoxně rozhodlo o neúspěchu dosavadního prezidenta. Hlavních politických cílů bylo dosaženo a lidé raději hlasovali pro změnu. Tu jim slíbil Rolandas Paksas a zřejmě díky tomu nechal soupeře ve druhém kole o deset procent za sebou.

Valdase Adamkuse, Litevce s americkým pasem, tedy v úřadu vystřídá bývalý reprezentant Sovětského Svazu v letecké akrobacii. Ta byla mimochodem důležitou součástí Paksasovy kampaně. Kandidát voličům mimo jiné slíbil, že vedle vztahů se západem bude nyní rozvíjet také spolupráci s Moskvou. Když mu vytýkali, že neumí anglicky, namítl, že v Litvě je důležitější dorozumět se rusky. Paksas byl už dvakrát premiérem. V roce 1999 se funkce vzdal na protest proti nevýhodnému prodeji domácí ropné firmy americkému konsorciu. Část litevské politické elity na něj hledí s podezřením. Vytautas Landsbergis ho hned po volbách vyzval k uchování politické nezávislosti na Moskvě.

Některé Paksasovy předvolební sliby mohou zkomplikovat vztahy Litvy a Evropské unie. Litva se už dříve zavázala zavřít jadernou elektrárnu sovětského typu v Ignalině a to do sedmi let. Paksas se však proslavil ultimátem - elektrárna prý bude zavřena jen tehdy, poskytne-li unie Litvě kompenzaci v plné výši, nejlépe postaví-li nové reaktory. Asi nepřekvapí, že ve městě Visaginasu, kde žije většina zaměstnanců elektrárny a celém tamním okrese, získal Paksas až osmdesátiprocentní podporu. Mimochodem je to okres, obydlený převážně ruskou menšinou.

Řada litevských politiků Paksase varovala před pokušením zahnat problém Ignalina až na ostří nože. Předseda zahraničního výboru parlamentu Gediminas Kirkilas tvrdí, že změnit rozhodnutí o uzavření Ignaliny bude totéž, jako vzdát se členství v Evropské unii. Byl by to podle něj ohromný mezinárodní skandál. Více než otevřený spor s unií však Litvě zřejmě s novým prezidentem hrozí jiný scénář.

Litevci mají už v květnovém referendu rozhodnout, chtějí-li do unie a pokud prezident vsadí na konfrontaci, pak mohou být výsledky referenda velmi smutné, jak to nazval předseda zahraničního výboru. Znamenalo by to obrat litevské zahraniční politiky o sto osmdesát stupňů proti kursu, kterým se ubírala po celá devadesátá léta.

Vítěz voleb zatím ujišťuje, že zahraniční politiku taková změna nečeká. Máme tři priority - Evropskou unii, NATO a dobré sousedské vztahy, prohlásil Paksas v noci na pondělí, když přicházely první zprávy o jeho vítězství. Ne všichni ale jeho ujištěním věří. Litevští novináři mu přezdívají ?litevský Žirinovskij?.

Může za to název strany, kterou v březnu Paksas založil pod názvem Liberální demokraté, stejně jako Žirinovskij v Rusku a také problematický znak strany - orel s rozepjatými křídly, za jehož podobnost s nacistickou symbolikou je Paksas neustále kritizován. Komentátoři přesto odhadují, že zásadní změnu zahraniční politiky si Paksas jako prezident nedovolí.